PRAHA, 7.ledna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 22.prosince.
"Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír
Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, vrchní ředitel Robert
Holman, vrchní ředitel Kamil Janáček, vrchní ředitel Pavel
Řežábek, vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační
zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv
na naplňování rizik prognózy inflace ze sedmé situační zprávy.
Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v
souhrnu jako vyrovnaná. Inflace v listopadu byla jen o 0,1
procentního bodu nižší oproti prognóze, když méně rostly ceny
potravin a mírně nižší byla i korigovaná inflace bez pohonných
hmot a růst regulovaných cen. Meziroční růst cen pohonných hmot
byl oproti prognóze naopak vyšší. Nové údaje národních účtů
potvrzují pokračující zrychlení meziročního růstu HDP, který ve
třetím čtvrtletí dosáhl 2,8 procenta a oproti prognóze byl o 0,1
procentního bodu vyšší. Ve srovnání s prognózou měla vyšší
příspěvek k růstu HDP hrubá tvorba kapitálu tažená zejména
investicemi do zásob a fotovoltaických elektráren, zatímco
příspěvek čistého vývozu byl záporný. Proinflačním rizikem
prognózy jsou rostoucí světové ceny komodit a aktuálně slabší
měnový kurz. V protiinflačním směru působí nižší než očekávaný
růst mezd.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy
převažoval
názor, že rizika prognózy inflace jsou vyrovnaná. Většina členů
bankovní rady se shodovala, že adekvátní reakcí měnové politiky
je ponechání sazeb na stávající úrovni.
V souvislosti se stabilním výhledem bylo opakovaně řečeno,
že existují nejistoty v řadě oblastí. Zdrojem zvýšených nejistot
je vývoj v zahraničí zejména v souvislosti s pokračující
dluhovou
krizí v Evropě a dopady nezbytné fiskální konsolidace. V diskuzi
někteří členové bankovní rady uvedli, že nejistoty jsou natolik
velké, že všechny možnosti reakce měnové politiky zůstávají na
horizontu prognózy otevřené.
V diskuzi o rizicích prognózy inflace někteří členové
bankovní rady poukazovali na rostoucí dílčí proinflační rizika,
která se projevují v jednotlivých cenových okruzích. Bylo
uvedeno, že nákladové inflační tlaky se mohou prosazovat i při
nízké dynamice růstu HDP. Jako proinflační riziko byl opakovaně
označen růst světových cen komodit tažený poptávkou na nových
trzích zejména v Asii. Zazněl ale také názor, že vyšší ceny
komodit budou tlumeny v prognóze očekávaným silnějším měnovým
kurzem. V diskuzi bylo řečeno, že aktuální i prognózovaná
inflace
se nacházejí zhruba na inflačním cíli ve výši 2 procenta a že
aktuální měnověpolitická inflace je nízká. Bylo uvedeno, že
vývoj peněžní zásoby a úvěrů je nadále umírněný a nesignalizuje
inflační tlaky. Protiinflačním rizikem je nízký růst mezd ve
třetím čtvrtletí.
Bankovní rada podrobně diskutovala výhled hospodářského
růstu a jeho implikace do prognózy inflace. Opakovaně zazněl
názor, že prognóza růstu HDP v roce 2011 ve výši 1,2 procenta je
příliš pesimistická. K tomu bylo řečeno, že i když je nejistota
spojená s výší očekávaného růstu HDP vysoká, v ekonomice jsou
volné kapacity a mezera produktu je výrazně záporná. Inflační
tlaky jsou tak velmi utlumené. V diskuzi bylo ale také uvedeno,
že odhady mezery produktu jsou ovlivněny i daty z období před
vypuknutím globální krize, která nemusela odrážet rovnovážný
stav
domácí ekonomiky, ale spíše její přehřívání. Ekonomika se tak
může aktuálně nacházet blíže svému rovnovážnému stavu a v
horizontu prognózy může být i nad ním. To spolu s rostoucími
světovými cenami komodit a slabším kurzem znamená proinflační
riziko. Bylo také uvedeno, že údaje o tržbách v maloobchodě na
konci roku budou významným indikátorem budoucího trendu spotřeby
domácností a možného obnovení inflačních tlaků.
Důležitým předpokladem budoucího hospodářského růstu je
výhled ekonomické aktivity v zahraničí. Bylo uvedeno, že růst
německé ekonomiky může být oproti očekávání vyšší, protože
německý vývoz směřuje především na nové trhy zejména v Asii. To
by znamenalo proinflační riziko prognózy inflace. Opakovaně
zazněl názor, že nejistota spojená s vývojem veřejných financí v
eurozóně v souvislosti s pokračující dluhovou krizí může skrze
nižší růst v zahraničí znamenat protiinflační riziko. Bylo také
řečeno, že stabilní výhled domácí ekonomiky se odráží v nižších
nákladech na financování vládního dluhu oproti jiným zemím a že
toto je argument pro stabilitu sazeb.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: guvernér
Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel
Holman, vrchní ředitel Janáček a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní
ředitelka Zamrazilová hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25
procentního bodu."
