(přidává kroky Francie a Rakouska v 5. a 6.odstavci,
aktualizuje kursy akcií v 17. a 18.odstavci)
* Británie dá 37 miliard liber na záchranu bank
* Francie, Německo, Rakousko a další podnikají podobné kroky
* Japonsko zváží garanci všech vkladů
* Trhy reagují pozitivně, akcie prudce rostou
LONDÝN, 13.října (Reuters) - Vlády na celém světě v pondělí
přijaly opatření na obnovu důvěry v globální finanční systém
včetně záchrany bank v ceně stovek miliard dolarů. Velká
Británie navíc volá po nové konferenci ve stylu Bretton Woods.
Kroky mají odvrátit nejhorší finanční krizi za 80 let, která
hrozí na pozadí zpomalování světového ekonomického růstu a může
vyústit v obecnou recesi.
Velká Británie nakoupí až za 37 miliard liber podíly v
předních bankách. Vláda se pravděpodobně stane největším
akcionářem v Royal Bank of Scotland <RBS.L> a HBOS <HBOS.L>
[].
Německo spustí záchranný plán obsahující fond, jenž poskytne
bankovní záruky až za 400 miliard eur, ukázal vládní návrh
[].
Francie použije na podporu finančního sektoru dva fondy.
Fond pro záruky bankovních vkladů bude disponovat až 320
miliardami eur a druhý, jenž poskytne kapitál bankám v nouzi, má
mít potenciální rozpočet 40 miliard eur, uvedl francouzský
prezident Nicolas Sarkozy.
Rakousko nabízí bankovnímu sektoru záchranný balík ve výši
100 miliard eur, hlavně ve formě garancí, řekl kancléř Alfred
Gusenbauer [].
Japonský ministr financí Šoiči Nakagawa mezitím uvedl, že
bude-li to nutné, jeho země zváží poskytnutí záruk pro všechny
bankovní vklady. Informovala o tom agentura Jiji.
"Potřebujeme stabilizovat a potom obnovovat," řekl britský
ministr financí Alistair Darling.
Britský premiér Gordon Brown uvedl, že chce, aby světoví
představitelé vytvořili novou "finanční architekturu", jež by
odrážela globální dosah ekonomiky a bankovnictví, podobně jako
byl po druhé světové válce založen současný systém na konferenci
v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire.
Evropské centrální banky navíc v pondělí uvedly, že půjčí
tolik dolarové likvidity, kolik budou komerční banky potřebovat.
Federální rezervní systém (Fed), Evropská centrální banka
(ECB), Bank of England a Švýcarská národní banka (SNB) ve
společném prohlášení uvedly, že dostojí všem požadavkům od
komerčních bank při fixní úrokové sazbě.
Austrálie a Nový Zéland se dříve zaručily za všechny
bankovní vklady a Indonésie zvedla své garance na 2 miliardy
rupií (203.000 dolarů), zatímco Indie se zavázala poskytnout
další likviditu na pomoc finančním trhům.
Katar spustil plán na odkup akcií svých bank kotovaných na
burze za 5,3 miliardy dolarů.
KRIZOVÉ KROKY
Opatření přišla po víkendu plném krizových schůzek ve
Spojených státech a Evropě, kde se vlády zavázaly podpořit
finanční systém, jenž se ocitl na pokraji zhroucení. Banky trpí
prudkými propady úvěrového trhu a nedostatkem důvěry, jež
zmrazily tok kapitálu.
Potřeba záchrany se stala obzvlášť pronikavá na pozadí
hrozby zpomalení globální ekonomiky, přičemž mnohé země čelí
recesi.
Krize se přehnala napříč světem a poslala mnohé akciové trhy
do vývrtky. Hlavní akciový index MSCI <.MIWD00000PUS> například
ztratil od začátku října čtvrtinu hodnoty.
Akciové investory vládní záchranné balíčky zřejmě potěšily.
Panevropský index FTSEurofirst <> rostl v 15:45 o 7,03
procenta a asijské burzy s výjimkou Japonska v pondělí vyskočily
o 7 procent <.MIASJ0000PUS>. Tokijská burza zůstala zavřená
kvůli svátku.
Všechny tři hlavní akciové indexy ve Spojených státech
<><.SPX><IXIC> rostly krátce po otevření trhu o více než 4
procenta.
"Můžeme říci, že jsme se přiblížili konci pokud jde o
extrémně prudký výprodej akcií a rozšiřování spreadů," řekl Sean
Maloney, dluhopisový stratég z Nomury.
Maloney ale dodal: "Proces obnovy bude pravděpodobně velmi
dlouhý a asi potrvá zhruba tak dlouho, jako dosavadní krize."
Peněžní trhy, jádro úvěrové krize, se uvolňovaly, ale
zůstávaly napjaté. Tříměsíční dolarové sazby <USD3MD=> stály
zhruba o 4 procenta nad očekáváním, že Fed do ledna sníží
úrokové sazby na 1,25 procenta.
To naznačuje, že banky nadále požadují vysoké ceny za
vzájemné půjčky, čemuž odpovídá také skutečnost, že si na
jednodenním účtu ECB uložily rekordních 155 miliard eur, místo
toho, aby si je mezi sebou půjčily.
"MASIVNÍ" ÚTOK
Světoví politici se snaží zabránit situaci, která by
připouštěla pád institucí podobných Lehman Brothers.
Šéf Mezinárodního měnového fondu řekl, že to nejhorší z
finanční krize je možná pryč, a fond se poučí, aby mohl
předložit návrhy na reformu mezinárodního finančního systému.
Výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn uvedl, že
jednotlivé státy by měly v nezbytných případech intervenovat
podle svých specifických potřeb, ale je důležité, aby jakákoli
taková intervence byla "masivní".
(Autor: Jeremy Gaunt; Přeložil: Robert Müller)
