PRAHA, 12.listopadu (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 4.listopadu.
"Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír
Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, vrchní ředitel Robert
Holman, vrchní ředitel Pavel Řežábek, vrchní ředitelka Eva
Zamrazilová.
Jednání bylo zahájeno prezentací sedmé situační zprávy,
která obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Česká ekonomika
ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně zrychlila svůj
meziroční růst a další, i když mírnější zrychlení meziročního
růstu HDP, bylo očekáváno i ve třetím čtvrtletí. Oživení se
začalo projevovat i na trhu práce, kde ve druhém a třetím
čtvrtletí došlo ke zmírnění meziročního poklesu zaměstnanosti a
snížení míry nezaměstnanosti. Výchozí inflační tlaky plynoucí z
domácí ekonomiky byly hodnoceny jako nepatrné. Dovozní nákladové
tlaky v sektoru spotřebitelských statků byly v důsledku nedávné
apreciace kurzu nepatrně protiinflační a v proinflačním směru
působily pouze ceny komodit.
Podle listopadové prognózy se celková domácí inflace bude na
celém horizontu prognózy podobně jako v současnosti nacházet v
blízkosti inflačního cíle. Měnověpolitická inflace, tj. inflace
očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, na prognóze dále
poroste a k inflačnímu cíli se přiblíží v první polovině roku
2011. Podle nové prognózy dosáhne růst ekonomiky v letošním roce
2,3 procenta. V roce 2011 dojde ke zpomalení tempa růstu HDP na
1,2 procenta, za čímž budou stát dopady fiskální konsolidace,
zpomalení růstu zahraniční poptávky a odeznění efektu doplňování
zásob. K obnovení robustnějšího oživení dojde až v roce 2012,
kdy by měl růst HDP zrychlit na 2,5 procenta. Nominální měnový
kurz na prognóze postupně posiluje. S prognózou je konzistentní
nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající
úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci
prognózy. Oproti minulé prognóze došlo pro rok 2010 k nepatrnému
snížení predikce celkové inflace při nižší trajektorii úrokových
sazeb na delším konci predikce. Rizika prognózy jsou vnímána
jako vyrovnaná.
V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy
převažoval názor, že aktuální inflační tlaky jsou zanedbatelné,
inflační očekávání jsou dobře ukotvena a rizika prognózy inflace
jsou vyrovnaná. Většina členů bankovní rady se shodovala, že
ponechání měnověpolitických sazeb na stávající úrovni je za této
situace adekvátní reakcí měnové politiky. Za slabé proinflační
riziko byl označen potenciálně vyšší růst světových cen surovin
a domácích cen zemědělských výrobců. Vyšší než očekávané
protiinflační dopady fiskální konsolidace ve světě byly naopak
identifikovány jako slabé protiinflační riziko.
Bankovní rada dále diskutovala rizika, která je nutno v
souvislosti se stabilním výhledem zvažovat. Opakovaně zaznělo,
že v posledních týdnech došlo k výraznému nárůstu nejistoty v
řadě oblastí. Zdrojem zvýšené nejistoty je zejména vývoj v
zahraničí, konkrétně makroekonomická rozhodnutí centrálních bank
a vlád, obtížně odhadnutelné dopady změn v regulaci finančního
sektoru, absence prorůstových impulzů a efekty nezbytné fiskální
konsolidace.
Další část diskuze byla zaměřena na implikace výrazně
zvýšené nejistoty pro měnověpolitické rozhodování. Převážil
názor, že při absenci inflačních tlaků je v prostředí tak vysoké
nejistoty optimální reakcí měnové politiky zachování úrokových
sazeb na stávající úrovni, neboť stabilní úrokové prostředí
zůstane prvkem, který pro tržní účastníky nevytváří dodatečný
zdroj nejistoty. V diskuzi zazněl i názor, že obecná
makroekonomická nejistota týkající se vnějšího prostředí a
exogenních faktorů a jejich dopadů na českou ekonomiku je
taková, že v tuto chvíli nelze na horizontu prognózy vyloučit
prakticky žádné kroky v domácí měnové politice z hlediska směru
i kvantity.
Bankovní rada podrobně diskutovala výhled hospodářského
růstu. Panovala shoda na tom, že ve srovnání s zářijovou
prognózou existuje větší nejistota ohledně vývoje domácího HDP
minimálně ve smyslu širšího vějíře kolem středu prognózy.
Opakovaně byla vyjádřena pochybnost, zda prognóza růstu HDP pro
rok 2011 ve výši 1,2 procenta není příliš pesimistická. Na
podporu tohoto názoru bylo řečeno, že fiskální konsolidace
pozitivně ovlivní očekávání investorů a spotřebitelů, což se
postupně promítne do zvýšení ekonomické aktivity. Bylo rovněž
uvedeno, že spotřeba domácností se může vyvíjet lépe, než
předpokládá prognóza a významným indikátorem jejího budoucího
trendu i možného obnovení inflačních tlaků budou maloobchodní
tržby v závěru letošního roku. Bylo rovněž uvedeno, že za možný
signál očekávání soukromého sektoru ohledně výraznějšího oživení
lze považovat rostoucí podíl transakční složky peněžní zásoby.
Zazněl i názor, že vzhledem k pozitivnímu ekonomickému vývoji u
obchodních partnerů české ekonomiky, jakými jsou Německo,
Slovensko a Polsko, lze očekávat v roce 2011 mnohem silnější
zahraniční poptávku a pokračování robustního oživení domácí
ekonomické aktivity. To se promítne i do zvýšené domácí
poptávky, v důsledku čehož se začnou objevovat silnější inflační
tlaky, než jaké předpokládá nová prognóza.
Bankovní rada se rovněž věnovala vyhodnocení měnového vývoje
v zahraničí a jeho potenciálním dopadům na domácí ekonomiku.
Opakovaně bylo řečeno, že nové kolo kvantitativního uvolňování
může vést k oddálení zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. To
vytváří riziko obnovení tlaků na neadekvátní zhodnocování
koruny, které by mohlo nastat v reakci na vznik očekávání
ohledně rychlejšího zvyšování domácích měnověpolitických sazeb v
relaci se zahraničím. Za další potenciální zdroje obnovených
apreciačních tlaků byl označen optimismus investorů související
s pokračováním fiskální konsolidace a zlepšování výkonové
bilance spojené se zastavením dovozů souvisejících s investicemi
do fotovoltaiky v letošním roce. V diskuzi o vývoji v domácím a
zahraničním finančním sektoru bylo řečeno, že z domácího
hlediska současné prostředí nevytváří rizika pro budoucí
finanční stabilitu, o čemž svědčí slabá dynamika růstu úvěrů a
peněžní zásoby.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro
toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady: guvernér
Singer, viceguvernér Hampl, viceguvernér Tomšík, vrchní ředitel
Holman a vrchní ředitel Řežábek. Vrchní ředitelka Zamrazilová
hlasovala pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu."
