PRAHA, 13.února (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 5.února.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Miroslav
Singer, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Pavel
Řežábek, vrchní ředitel Vladimír Tomšík, vrchní ředitelka Eva
Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první
situační zprávy přinášející novou makroekonomickou prognózu.
Celková inflace ve čtvrtém čtvrtletí 2008 výrazně poklesla a v
prosinci se již nacházela v tolerančním pásmu inflačního cíle.
Domácí ekonomika pokračovala v sestupu z vrcholu hospodářského
cyklu. Tento sestup byl rychlejší oproti předpokladu minulé
prognózy z důvodu výrazného útlumu zahraniční poptávky.
Docházelo k rychlému odeznívání domácích proinflačních tlaků,
zároveň v důsledku znehodnocení měnového kurzu odeznívaly
protiinflační tlaky plynoucí z minulého zhodnocení kurzu.
Výchozí inflační tlaky byly hodnoceny jako protiinflační, jejich
intenzita se vlivem oslabujícího kurzu snížila.
Podle nové prognózy bude inflace v letošním roce klesat a v
polovině roku se dostane blízko nulovým hodnotám. Inflace se
bude snižovat díky odeznění proinflačních cenových šoků z
přelomu let 2007 a 2008 a poklesu cen potravin a energetických
surovin. Na konci letošního roku inflace začne růst a v prvním
pololetí příštího roku se již bude blížit k novému inflačnímu
cíli ve výši 2 procenta platnému od počátku roku 2010. V
důsledku odeznění primárních dopadů změn nepřímých daní se bude
od druhé poloviny letošního roku měnověpolitická inflace
shodovat s prognózou celkové inflace. Prognóza očekává prudké
zpomalení růstu ekonomiky vlivem světové finanční a hospodářské
krize. V letošním roce je očekáván v průměru nulový či mírně
záporný růst a v roce 2010 zhruba jednoprocentní růst vlivem
postupného oživování zahraniční poptávky. Nominální měnový kurz
bude nejprve korigovat znehodnocení ze začátku letošního roku a
poté bude přibližně stabilní. S prognózou je konzistentní pokles
úrokových sazeb.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala
novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se
shodovali, že adekvátní reakcí na současnou situaci je snížení
sazeb. Bylo také řečeno, že současná fáze snižování sazeb již
může být u konce. Oproti minulé prognóze došlo k mimořádně
výraznému přehodnocení výhledu vnějšího prostředí protiinflačním
směrem. Jedná se zejména o nižší růst a inflaci v eurozóně,
nižší zahraniční úrokové sazby a nižší ceny energetických
surovin. Byla shoda, že riziko hlubší a déletrvající krize ve
světové ekonomice působí ve směru nižšího růstu domácí
ekonomiky. V diskuzi o rizicích prognózy byl jako hlavní
proinflační faktor označen více znehodnocený kurz.
Bankovní rada se shodovala, že česká ekonomika, která je
velmi otevřená, bude podstatně zasažena propadem zahraniční
poptávky. Převládal názor, že dopad zahraničního poptávkového
omezení na českou ekonomiku bude výrazný z důvodu vyšší
koncentrace výrob v některých odvětvích zpracovatelského
průmyslu. Propad ve využívání výrobních kapacit bude znamenat
potřebu adaptace na nové tržní podmínky v české ekonomice i v
zahraničí. Bylo konstatováno, že rizika hlubšího propadu
ekonomické aktivity oproti prognóze naznačují nejnovější údaje o
průmyslové produkci a zahraničním obchodě. Opakovaně bylo
řečeno, že výrazný útlum poptávky se projeví především ve
snížení investic a vývozu. V souvislosti s propadem poptávky
bylo také uvedeno, že podniky budou reagovat na nižší poptávku
snižováním pracovních nákladů. Bylo řečeno, že mírný růst
nominálních mezd bude jen částečně kompenzován nízkou inflací a
v této souvislosti zaznělo, že růst spotřeby domácností může být
nižší než prognózovaný. Bankovní rada se shodovala, že vládní
spotřeba bude jedinou složkou ekonomického růstu, která
zaznamená kladný růst na celém horizontu prognózy. V diskuzi o
rizicích růstu ekonomiky bylo uvedeno, že měnová politika
neodvrátí přicházející recesi, ale může ovlivnit reálnou
ekonomiku v příštím roce.
V souvislosti s rizikem nižšího růstu ekonomiky bylo
opakovaně řečeno, že nižší poptávka může být spojena s vyššími
protiinflačními tlaky. Byla vyslovena obava, že inflace se bude
blížit zdola k inflačnímu cíli pomaleji, než naznačuje prognóza.
Bylo však také uvedeno, že inflační očekávání se v horizontu
jednoho roku nacházejí v blízkosti inflačního cíle. V delším
období může být proinflačním rizikem zvýšení vládních výdajů, ke
kterému by mohlo dojít ve snaze zmírnit dopady současné krize.
Bankovní rada dále diskutovala úvěrovou aktivitu. Bylo
řečeno, že dochází k omezování úvěrové aktivity zejména z důvodu
nižší poptávky po úvěrech. Dále zaznělo, že dochází také k
omezování provozního financování podniků ze strany bank. V
souvislosti s tím byla vyslovena obava z možného rizika
zamrznutí úvěrů. Naproti tomu bylo uvedeno, že banky mají
dostatek zdrojů, v současném období nejistot jsou však nadále
opatrné.
Bankovní rada se věnovala účinnosti transmise od nastavení
měnověpolitických sazeb do reálné ekonomiky. Bylo řečeno, že
účinnost úrokového kanálu transmise je nadále nízká. V
souvislosti s tím bylo uvedeno, že dopad na reálnou ekonomiku
může mít jen výraznější snížení sazeb. Zazněl ale také názor, že
změna měnověpolitických sazeb se promítá do tržních sazeb
postupně a že v posledním období se rozpětí mezi tržními a
měnověpolitickými sazbami snížilo.
V souvislosti s diskuzí o transmisních mechanismech měnové
politiky bylo řečeno, že změna měnověpolitických sazeb může
působit i přes kurzový kanál a že kurz působí na ekonomiku
rychleji než sazby. Bylo však také řečeno, že vliv měnové
politiky na kurz je v dnešní situaci omezený. Bankovní rada se
shodla, že vývoj kurzu je zatížen velkou nejistotou, nicméně
více znehodnocený kurz omezuje prostor pro snižování
měnověpolitických sazeb.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace o 0,50 procentního bodu na úroveň 1,75 procenta s
účinností od 6. února 2009. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu
snížit diskontní a lombardní sazbu na 0,75 procenta, respektive
2,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové
bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer, vrchní
ředitel Tomšík a vrchní ředitelka Zamrazilová. Vrchní ředitel
Holman hlasoval pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu a
vrchní ředitel Řežábek hlasoval pro snížení sazeb o 0,75
procentního bodu."
