Tsvetelia Ilieva
DEVNIA, Bulharsko, 23.ledna (Reuters) - Rusko tento týden
znovu uvolnilo plynové kohouty, avšak škody způsobené výpadky
dodávek ve střední a východní Evropě se potáhnou dlouhé měsíce a
ještě zhorší bolest, kterou regionu beztak působí zpomalování
globální ekonomiky.
"Utrpěli jsme dva šoky za sebou. Nejprve recese, a pak ta
plynová krize, která udeřila docela nečekaně," řekl Valentin
Vladimirov, dělník z bulharské továrny na průmyslová hnojiva,
která během plynové rozepře mezi Ruskem a Ukrajinou zastavila
výrobu na více než dva týdny.
"Mám půjčku; každý, koho znám, má půjčky... Doufám, že nějak
přežijeme," řekl třiapadesátiletý Vladimirov, který se navzdory
konečné dohodě o obnovení dodávek plynu obává o své místo.
Rusko v úterý znovu pustilo plyn přes Ukrajinu dále do
západní Evropy poté, co Moskva a Kyjev vyřešily svůj dlouhodobý
spor o ceny a dluhy podpisem desetiletého kontraktu.
Některým firmám ve východní a střední Evropě, tedy regionu,
který nesl největší zátěž plynové krize, však v důsledku
přerušení dodávek nyní hrozí ztráta vývozních trhů.
A ekonomický růst, který byl na sestupu už před plynovou
roztržkou, zřejmě klesne ještě hlouběji s tím, jak se nárazové
vlny této krize šíří dodavatelským řetězcem do širší ekonomiky.
"Ta krize bude mít nějaký dopad nejen na nás, automobilky,
ale také na dodavatele a menší podniky," řekl Dušan Dvořák,
mluvčí Kia Motors Slovakia.
"Je to určitý typ dominového efektu."
Slovenský ministr financí Ján Počiatek řekl, že jeho země,
silně závislá na automobilovém průmyslu, letos zaznamená kvůli
lednovému přerušení dodávek plynu pokles ekonomického růstu až o
1,5 procentního bodu.
Bulharský ministr hospodářství a energetiky Petar Dimitrov
tento týden přirovnal dopad plynové krize k následkům
"teroristického útoku".
"To, co se stalo, je svým způsobem národní katastrofa," řekl
Dimitrov agentuře Reuters. Krizí podle něj utrpí hrubý domácí
produkt v prvním kvartále, nedokázal však odhadnout, jakou
měrou.
Analytici očekávají, že meziroční růst Bulharska letos
zpomalí pod 2 procenta z úrovně nad 6 procenty v posledních
čtyřech až pěti letech.
Přímé ztráty bulharských firem dosáhly celkem 200 milionů
leva (133 milionů dolarů), uvedlo ministerstvo hospodářství.
Obří továrna Agropolychim, hlavní bulharský výrobce a
vývozce hnojiv, poslala během plynové odstávky většinu z
tisícovky svých zaměstnanců na placenou dovolenou. Poté
vyčíslila ztráty na 750.000 eur denně.
Už dva měsíce předtím přitom firma kvůli globální ekonomické
krizi zastavila jednu z hlavních dvou výrobních linek a
propustila 230 zaměstnanců.
PROPAD PRODUKCE
Analytici uvedli, že výpadek plynu jen umocní prudký pokles
podnikatelské aktivity v regionu, který se započal už dříve
kvůli recesi v Evropské Unii, hlavním vývozním trhu těchto zemí.
"Přerušení dodávek plynu tento dopad ještě umocnilo," řekl
Ivailo Vesselinov z Dresdner Kleinwort.
"To, čeho jsme svědky, je katastrofální kolaps průmyslové
výroby napříč celým regionem... v listopadu a prosinci," dodal.
V Maďarsku, které také dočasně regulovalo příděly plynu, se
průmyslová výroba v listopadu meziročně propadla o 12 procent. V
Česku, které bylo výpadkem dodávek ovlivněno nejméně, produkce
sletěla o 17,4 procenta, což představuje nejprudší meziroční
pokles od roku 2001.
Vyhlídky na letošní rok přitom zůstávají ponuré. Evropská
banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) tento týden předpověděla, že
růst regionu rozvíjející se Evropy v roce 2009 zpomalí až k nule
[].
Polsko, největší ekonomika regionu, uniklo nejhoršímu, neboť
stále dostávalo dodávky ruského plynu přes sousední Bělorusko.
Ekonomové očekávají, že Polsko letos dosáhne v regionu
nejvyššího růstu. Evropská komise Polsku předpověděla pro
letošní rok růst okolo 2 procent - i tak však půjde o znatelné
zpomalení z odhadované loňské expanze okolo 5 procent.
(Přeložil: Jan Schmidt)
