* Tricheta rozčílilo slovenské "ne" úvěru pro Řecko
* ECB by nepodpořila vstup země do eurozóny, kdyby to věděla
* Nepodpoří uchazeče, u nichž by hrozilo podobné riziko
Martin Šanta a Jan Strupczewski
BRATISLAVA/BRUSEL, 10.září (Reuters) - Slovensko dává špatný
příklad uchazečům o vstup do eurozóny odmítnutím úvěru pro Řecko
a Evropská centrální banka nepodpoří vstup dalších zemí,
nebude-li si jistá, že se nezachovají podobně, měl říci
prezident ECB Jean-Claude Trichet.
Zápis z posledního jednání ministrů financí členských zemí
eurozóny z tohoto týdne, do něhož mohla agentura Reuters
nahlédnout, ukazuje, že Tricheta rozčílilo rozhodnutí Bratislavy
nepřipojit se k záchraně Řecka.
Několik představitelů Evropské unie v soukromí uvedlo, že by
si na Slovensko mohly posvítit některé členské země bloku,
protože jeho krok pravděpodobně zkomplikuje již tak složitá
jednání o unijním rozpočtu, když ochladne ochota bohatších členů
pomáhat svým chudším partnerům.
"Tricheta na posledním zasedání Eurogroup rozčílilo, že
Slovensko odmítlo poskytnout Řecku dvoustranný úvěr, a řekl, že
kdyby ECB věděla, že se Slovensko takhle zachová, nepodpořila by
tamní přijetí eura," uvádí zápis shrnující průběh setkání.
"Dává to špatný příklad budoucím kandidátským zemím. Také
(řekl), že ECB nepodpoří takové kandidáty členství v eurozóně, u
nichž by hrozilo, že provedou něco podobného."
Dva zdroje z eurozóny potvrdily, že Trichet takto promluvil.
"Celkem věrně to zachycuje, co se tam řeklo," uvedl jeden
zdroj.
Národní rada Slovenské republiky v srpnu rozhodla, že země
nepřispěje 816 miliony eur do záchranného fondu pro Řecko, jehož
celkový objem činí 110 miliard eur.
"Některé evropské instituce vyjádřily na setkání Eurogroup
znepokojení ohledně slovenského postoje k řeckému úvěru.
Poněvadž šlo o důvěrná jednání, nebudeme potvrzovat ani vyvracet
jednotlivá prohlášení," uvedl mluvčí slovenského ministerstva
financí Martin Jaroš.
ECB se k záležitosti nevyjádřila.
Banka v konvergenčních zprávách hodnotí, jak dobře plní
členské země EU kritéria pro vstup do eurozóny.
Kromě inflace mezi tyto požadavky patří: schodek rozpočtu do
3 procent hrubého domácího produktu, státní dluh do 60 procent
HDP, nominální dlouhodobé úrokové sazby maximálně 2 procentní
body nad úrovní průměru ve třech zemích z nejnižší inflací.
Bratislava uvedla, že daňoví poplatníci země, jež má dluh
pod kontrolou, by neměli být nuceni zachraňovat marnotratníky.
Nová slovenská vláda pravého středu se odmítla do řeckého
záchranného plánu zapojit navzdory příslibu předchozího
středolevicového kabinetu, že Bratislava Aténám také pomůže.
(Reportéři: Martin Šanta a Jan Strupczewski; Přeložil: Robert
Müller)
