PRAHA, 2.dubna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 25.března.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Pavel Řežábek,
vrchní ředitel Vladimír Tomšík, vrchní ředitelka Eva
Zamrazilová.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé
situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a
jejich vliv na naplňování rizik únorové makroekonomické
prognózy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k
prognóze v souhrnu jako mírně protiinflační. Hlavním
protinflačním rizikem byla změna výhledu zahraničního vývoje, a
to především předpokládaný pozdější a pozvolnější nárůst tržních
úrokových sazeb v eurozóně. U domácí ekonomiky došlo k prognózou
předpokládanému oživení mezičtvrtletního růstu HDP ve čtvrtém
čtvrtletí 2009, meziročně HDP nadále klesal a to rychleji, než
předpokládala prognóza. V rámci struktury HDP došlo k poměrně
výrazné revizi spotřeby domácností směrem dolů, která však byla
částečně kompenzována revizemi ostatních složek poptávky opačným
směrem. Spotřebitelská inflace za únor byla oproti prognóze o
0,3 procentního bodu nižší, odchylka inflace od prognózy byla
tažena především hlubším poklesem korigované inflace bez
pohonných hmot.
V diskusi následující prezentaci situační zprávy se bankovní
rada shodovala na tom, že vedle vysoké nejistoty ohledně
budoucího vývoje je měnověpolitické rozhodování dále zatíženo
nejistotou ohledně interpretace statistických údajů minulého
vývoje. Historické statistické ukazatele mohou být vychýleny
extrémními růstovými šoky a mohou být méně spolehlivé, než za
běžných okolností. V této souvislosti byla diskutována revize
spotřebního koše z počátku roku 2010, která se projevila také v
(oproti prognóze nižší) inflaci za únor. Bylo zmíněno, že v
rámci spotřebitelského koše rostly váhy potravin a
obchodovatelných komodit na úkor neobchodovatelného zboží a
služeb, což je pro konvergující ekonomiku kontraintuitivní. Bylo
argumentováno, že tato změna vah může souviset s jednorázovými
nabídkovými šoky do světových cen potravin v roce 2008, a že se
zde také mohl projevit silný kurz a propad turistického ruchu ve
stejném roce.
Významnou nejistotou, která byla bankovní radou rovněž
diskutována, byl vývoj mezd a souvisejících nominálních
jednotkových mzdových nákladů, u kterých existuje rozpor mezi
dynamikou mzdověnákladových tlaků podle různých řad (národní
účty oproti výběrovému šetření pracovních sil). Byly zopakovány
argumenty, které zazněly již při projednávání posledních dvou
situačních zpráv, podle kterých může vysoký růst mezd na konci
roku 2009 souviset s nižší nemocností a s tím, že v průběhu
krize byli propouštěni hlavně méně placení zaměstnanci. Zaznělo
vysvětlení vysokého růstu mezd pomocí daňové optimalizace, kdy
mohlo dojít k přesunu výplaty části odměn za rok 2009 již do
roku 2009 v reakci na zvýšení stropů sociálního a zdravotního
pojištění. Celkově se bankovní rada shodla v tom, že se dynamika
mezd jeví jako obousměrné riziko.
V souvislosti s revizí struktury HDP většina členů bankovní
rady vyjádřila své přesvědčení, že tato revize odpovídala našim
očekáváním, a že se tak nemění předpoklad únorové prognózy o
budoucím hospodářském vývoji ve tvaru „W“. Bankovní rada se
shodla na tom, že ekonomické oživení v České republice bude
taženo především exporty. V této souvislosti pak bankovní rada
diskutovala vývoj zahraniční ekonomiky, zejména pak odložení
cyklu zvyšování sazeb v eurozóně a jeho možné dopady do vývoje
kurzu české koruny. Někteří členové bankovní rady vyjádřili
svoji obavu, zda by případné nadměrné zhodnocení kurzu mohlo
ohrozit zmíněný scénář ekonomického oživení prostřednictvím
nižšího než prognózou očekávaného růstu exportů. Někteří členové
bankovní rady naopak vyjádřili obavu, že pokud se na horizontu
transmise neprokáže vůle ke stabilizaci fiskální situace, pak
toto může působit ve směru depreciace kurzu nebo ve směru
omezení jeho posilování. V souvislosti s fiskálním vývojem byla
zmíněna ricardiánská ekvivalence o vlivu fiskálních deficitů na
zvýšení míry úspor, které by vedlo protiinflačním směrem.
Ve vazbě na pomalejší výhled růstu zahraničních krátkodobých
sazeb zazněl názor, že pro vývoj české ekonomiky může mít v
budoucnu relativně vyšší význam vývoj zahraničních středně a
dlouhodobých sazeb, kde může v rámci eurozóny docházet k
diferenciaci, mimo jiné v závislosti na jejich fiskální situaci.
V rámci diskuse zahraničního vývoje někteří členové bankovní
rady zmínili výhled cen ropy a jiných komodit, který by mohl
naznačovat, že v některých částech světa již dochází k oživení.
Bylo konstatováno, že se zde jedná o jediné významnější riziko
směřující proinflačním směrem.
Bankovní rada věnovala poměrně velký prostor také diskusi
účinnosti měnové politiky v období krize. V této souvislosti byl
především opakovaně diskutován předpoklad prognózy ohledně
rychlosti poklesu stále vysoké rizikové prémie mezi
měnověpolitickými sazbami a mezibankovními sazbami 3M Pribor, o
kterém někteří členové bankovní rady vyjádřili svoji pochybnost.
Byla také zmíněna otázka, zda by případný pohyb
měnověpolitických sazeb nemohl být zeslaben protisměrným pohybem
této prémie. Vedle toho byla diskutována také síla a rychlost
transmise tržních krátkodobých sazeb do klientských sazeb u
úvěrů soukromému sektoru, která může být rovněž oslabena a u
které byla zmíněna vysoká nejistota spojená s jejími odhady. V
souvislosti s možným oslabením transmise měnověpolitických sazeb
a souvisejícími riziky pak někteří členové bankovní rady
projevili svoji preferenci stability měnové politiky.
Bankovní rada rovněž diskutovala, jak se převažující
protiinflační rizika projevují do výhledu domácích úrokových
sazeb. Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se v
zásadě naplňují předpoklady únorové predikce, a že se i navzdory
existenci protiinflačních rizik nacházíme poblíž dna úrokových
sazeb, přičemž jejich předpokládaný budoucí nárůst bude oproti
stávající predikci pozdější a pozvolnější. Někteří členové
bankovní rady však vyjádřili svůj názor, že zmíněná
protiinflační rizika jsou natolik významná, že si lze v případě
jejich naplnění představit pohyb úrokových sazeb i směrem dolů.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace nezměněnou na stávající úrovni 1 procento. Pro toto
rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma,
viceguvernér Hampl, vrchní ředitel Řežábek a vrchní ředitelka
Zamrazilová. Dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25
procentního bodu: viceguvernér Singer a vrchní ředitel Tomšík."
