PRAHA, 22.října (Reuters) - Premiér Mirek Topolánek a jeho
vláda se ve středu dozví, jak silný mají mandát pro další řízení
státu. Opozice se pokusí vyslovit vládě nedůvěru a láká na svou
stranu rebelující poslance; právníci by pak měli oznámit, zda v
úterý večer prošel návrh státního rozpočtu do druhého čtení.
Sněmovna v úterý ani neschválila ani nezamítla návrh
rozpočtu na rok 2009, což je bezprecedentní situace. O tom, zda
rozpočet prošel do druhého čtení nebo ne, rozhodnou parlamentní
právníci.
Vládní předlohu kromě opozice odmítli podpořit tři rebelové
zvolení za ODS v čele s Vlastimilem Tlustým a je otázka, zda se
postaví proti svému předsedovi při hlasování o nedůvěře.
I přes jejich výhrady vůči vládní politice ale středeční
tisk uvádí, že všichni tři vládu při klíčovém hlasování o její
další existenci podpoří.
"Nebojte se, zítra vláda nepadne," citují Hospodářské noviny
úterní vyjádření odpadlíka z ODS Juraje Ranince.
Podle listu ani další dva rebelové - Vlastimil Tlustý z ODS
a bývalý člen klubu ODS Jan Schwippel - s opozicí asi nepůjdou.
Hospodářské noviny dále uvedly, že Mirka Topolánka by měli
podpořit odpadlíci z ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka,
spíše pro vládu se vyslovil i bývalý poslanec ČSSD Petr Wolf.
Další z přeběhlíků ČSSD, Evžen Snítilý, je nemocný.
I když jsou hlasy poslankyň Strany zelených Olgy Zubové a
Věry Jakubkové do poslední chvíle nejisté, nemělo by to opozici
stačit na svržení vlády.
ČSSD má 70 poslanců a potřebuje 101 hlasů.
S největší pravděpodobností jí pomůže 26 komunistických
poslanců, ale musela by na svoji stranu získat minimálně pět
koaličních poslanců nebo přeběhlíků.
Nejmenovaný vysoký představitel ČSSD však pro Lidové noviny
uvedl, že se sociálním demokratům shodit vládu nyní zřejmě
nepodaří a že na její pád není ani plně připravena.
DALŠÍ BITVA O ROZPOČET
Krátce poté, co se opozice pokusí vyslovit vládě nedůvěru,
čeká na premiéra další situace s nejistým koncem - výsledek
právní analýzy úterního hlasování o státním rozpočtu v prvním
čtení.
Pokud by rozpočet neprošel, hrozilo by zemi rozpočtové
provizorium.
Místopředseda vlády Jiří Čunek navíc koncem září uvedl, že
by vláda měla zvážit demisi, pokud se jí nepodaří klíčový zákon
pro fungování státu prosadit.
Rozpočet na rok 2009 byl navržen s deficitem 38,1 miliardy
korun při plánovaných výdajích 1152,1 miliardy.
Návrh však počítal s růstem ekonomiky o 4,8 procenta, který
by měl zabezpečit příjmy 1114 miliard korun.
Česká národní banka však již v srpnové prognóze očekávala
růst o 3,6 procenta a trh čeká, že její nová, listopadová
předpověď bude možná ještě pesimističtější.
Rebelové ODS proto makroekonomické základy rozpočtu
zpochybnili a navrhli, aby vláda návrh rozpočtu přepracovala
podle aktuálnějších dat.
Pomalejší ekonomický růst by se projevil v nižších příjmech.
Pokles růstu o 1 procentní bod proti předpokladům znamená
výpadek v inkasu daní ve výši zhruba 10 miliard korun.
Když návrh rebelů neprošel, postavili se proti rozpočtu při
jeho schvalování.
Ministr financí Miroslav Kalousek vzhledem k velkým
nejistotám ohledně vývoje ekonomiky opakovaně vybídl ke
zdrženlivosti a chtěl rozpočet přehodnotit až začátkem ledna
tak, aby zůstal zachovaný dohodnutý deficit.
Kalousek přiznal, že rozpočtové příjmy by mohly být v
příštím roce skutečně o 10 až 12 miliard korun nižší než plán.
"Nemá smysl to dělat dříve než na konci roku. Při současné
turbulenci totiž budou odhady nových příjmů zatíženy stejnou
mírou nejistoty, jako jsou nyní," uvedl Kalousek pro středeční
vydání Lidových novin.
(Autorka: Petra Vodstrčilová; Editoval: Jan Schmidt)
