* Tlak trhů si vynucuje stále rychlejší rozhodování
* Podle analytiků možná bude třeba zvážit radikální možnosti
* Mechanismus EU stále disponuje více než 650 miliardami eur
Luke Baker
BRUSEL, 30.listopadu (Reuters) - V eurozóně se nyní stupňuje
tlak na několik zemí naráz a dluhová krize postupuje takovým
tempem, že evropské instituce mohou zjistit, že je prakticky
nemožné v tomto vývoji finanční trhy předstihnout.
Když se koncem loňského roku přišlo na problémy s řeckými
deficity a dluhy, následovalo dlouhých pět měsíců vytrvalého
růstu výnosů řeckých státních dluhopisů, než byla dojednána
pomoc zadluženému Řecku ve výši 110 miliard eur pod hrozbou
státního bankrotu.
Tato prodleva byla pochopitelná, neboť Evropská unie se od
zavedení eura roku 1999 nikdy nemusela takovou krizí zabývat.
Jakmile byl domluven záchranný mechanismus pro Atény, samotný
převod finančních prostředků byl otázkou několika dní.
V případě Irska stačilo jen pár týdnů tlaku trhu na růst
dluhopisových výnosů - a rozšíření úrokové prémie vůči německým
obligacím -, než Irsko požádalo o pomoc. Do země byl vyslán tým
EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dala se dohromady
záchrana za 85 miliard eur.
Nyní však finanční trhy vyvíjejí tlak naráz na Portugalsko,
Španělsko, Belgii a Itálii.
Evropská unie má teoreticky k dispozici mechanismus pro
odvrácení tohoto tlaku a může přijímat rozhodnutí během několika
hodin prostřednictvím telekonferenčních hovorů. Přesto však čelí
pochybám, zda je dostatečně hbitá, aby přelstila nebo předběhla
trhy, a zda má dostatek peněz na uhašení šířícího se požáru.
"Pokud jde o politiky EU a trhy, určitě jde o asymetrické
válčení," řekl Hugo Brady, analytik z Centra pro evropské
reformy.
"Jedním terčem kritiky bylo, že političtí lídři postupují
spíš po malých krůčcích než po velkých krocích, činí tak však z
pochopitelných důvodů," řekl a připomněl, že politici musejí na
rozdíl od trhů brát ohled na voliče a další obecenstvo.
"Podle mého názoru musí skončit období, kdy se na trh
vysílají signály a sleduje se, jak bude reagovat. To není hra,
kterou by politici vyhrávali."
<************************************************************
Multimediální zpravodajství o krizi v eurozóně:
http://r.reuters.com/hus75h
Graf ekonomických ukazatelů zadlužených zemí:
http://r.reuters.com/zem66q
Názorový sloupek Reuters o krizi v eurozóně []
************************************************************>
RADIKÁLNÍ MOŽNOSTI
Šestnáct zemí eurozóny má teoreticky k dispozici na boj s
krizí 750 miliard eur. Z toho 250 miliard pochází od
Mezinárodního měnového fondu (MMF), 440 miliard od členských
států eurozóny a 60 miliard od 27členné Evropské unie.
Zatím bylo rozděleno zhruba jen 60 miliard eur - do balíčku
pro Dublin dodala irská vláda 25 miliard z vlastní pokladny a
bilaterálních půjček. Pomoc Řecku byla domluvena nezávisle.
Mají-li tedy země eurozóny po ruce ještě nejméně 650 miliard
eur, měly by být schopny zvládnout pomoc Portugalsku a možná i
Španělsku, pokud o ni Lisabon a Madrid požádají. V takovém
případě by technické týmy mohly být vyslány během několika málo
dní a peníze by byly k dispozici během jednoho týdne či 10 dnů.
V programu státních finančních pomocí to znamená rychlost
světla a také z hlediska historie Evropské unie se
institucionální soukolí zřídkakdy pohybovalo tak rychle.
Avšak zpanikaření investoři, popřípadě spekulanti sázející
na to, že Portugalsko, Španělsko a další budou nuceni přijmout
pomoc, se mohou rozhodovat na dálku a přesouvat miliardy eur
během sekund, a vyvíjet tak téměř okamžitý tlak.
Pro lidi na finančních trzích samotný pocit, že EU nemá
situaci jasně a spolehlivě ve svých rukou - nehledě na vložený
čas a úsilí jejích představitelů - stačí bohatě k tomu, aby
ztratili důvěru a rozhodli se vzít nohy na ramena.
"Politici v Evropě jako celek, a dost možná jako sehraný
celek, vytrvale šíří zprávy, že je všechno v pořádku, když
evidentně není," řekl Mark Grant, výkonný ředitel firmy
Southwest Securities.
"Dojde to až do bodu, který podle mého názoru nastal už
včera, kdy bude důvěra investiční komunity tolikrát narušena, že
lidem dojde trpělivost a prchnou ze scény," řekl s odkazem na
klesající euro a rostoucí výnosy dluhopisů v eurozóně.
A eurozóna teď může zjistit, že musí zvážit radikální
rozhodnutí, aby předešla krizi.
Ministři financí EU v neděli vypracovali návrh Evropského
mechanismu stability, v jehož rámci ponesou soukromí držitelé
dluhopisů část nákladů případného státního bankrotu či
restrukturalizace. Plán má však začít platit až v polovině roku
2013.
Pro zvládnutí současné situace analytici nyní navrhují
řešení, která jsou v představách mnoha lídrů EU nemyslitelná,
jako přeměnu eurozóny na kompletní fiskální unii, která by se
prakticky stejnou měrou dělila o všechna rizika.
Německu a dalším zemím zní něco takového jako prokletí.
"Znamenalo by to vytvořit funkční systém fiskálních
převodů... a nějakým způsobem přijmout státní dluhy všech
členských států. Ale to zní jako science fiction," řekl Brady.
Další možností, o které se spekuluje, je kolektivní získání
finančních prostředků pro eurozónu skrze vydání dluhopisů za
stovky miliard eur a jejich prodej Číně. Peníze by se použily na
financování půjček v eurozóně za lepší sazby, než požaduje trh,
a byly by k dispozici do doby, než krize pomine.
(Přeložil: Jan Schmidt)
