Další zprávy ze středoevropského investičního summitu Reuters:
http://www.reuters.com/summit/CentralEuropeanInvestment10
* Střední Evropa považuje zpevňování měn za přínosné
* Příliv kapitálu sílí, ale je méně razantní než ve světě
* Silnější zlotý, koruna, forint pomáhají čelit inflaci
* Růst měn méně škodlivý pro vývoz než v Asii, Jižní Americe
Michael Winfrey a Sebastian Tong
VÍDEŇ, 13.října (Reuters) - Zatímco rozvíjející se ekonomiky
v jiných částech světa se usilovně snaží zastavit růst svých
měn, střední Evropa má ze silných měn v regionu užitek.
Postupné posilování středoevropských měn vůči dolaru i euru
omezuje zadlužení Polska, tedy poměr polského státního dluhu k
hrubému domácímu produktu, usnadňuje splácení maďarských úvěrů v
cizích měnách a zpomaluje inflaci v Česku a celém regionu.
Tvůrci měnové politiky ve střední Evropě věří, že růst měn
ekonomikám regionu spíše pomáhá, než škodí. Z toho plyne, že
střední Evropa se nepřipojí k "měnové válce", v jejímž rámci
mnohé země brání posilování domácích měn s cílem zachovat si
konkurenční výhodu pro své vývozy.
Dva představitelé České národní banky (ČNB) tento týden
uvedli, že letošní zpevnění koruny o 7,5 procenta, nejsilnější v
regionu, nevnímají jako problém.
"Ani nedávný pohyb, ani síla (nepředstavují problém).
(Koruna) není tak silná, aby způsobila problém jak z hlediska
měnové politiky, tak z hlediska vývozců," řekl člen bankovní
rady ČNB Kamil Janáček na středoevropském investičním summitu
pořádaném agenturou Reuters ve Vídni.
Janáček dodal, že české podniky se vyrovnají s posílením
koruny vůči euru zhruba o 4 procenta ročně. Tento názor zazněl i
ve slovech guvernéra ČNB Miroslava Singera, jenž řekl, že koruna
se vrací na cestu dlouhodobého nominálního posilování.
"Zahraniční obchod zatím nedává příliš mnoho signálů o tom,
že by kurs (koruny) byl neudržitelný." []
Koruna se ve středu obchodovala poblíž 24,500 za euro,
zatímco tříměsíční průměr činí zhruba 25,02 za euro. ČNB pro
třetí kvartál předpověděla kurz 25,3 za euro.
Negativní dopad posilování měn částečně mírní letošní silné
oživení v Německu, které je hlavním vývozním trhem pro země
střední Evropy.
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Graf vývoje HDP v zemích regionu: http://r.reuters.com/kyk47p
Přehled zpráv ze Summitu Reuters ve Vídni: []
Faktografie ratingů ve střední Evropě: []
^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
ZLOTÝ MÁ PROSPĚCH
Tvůrci měnové politiky v Asii a Jižní Americe se potýkají s
přílivem likvidity způsobeným extrémně uvolněnou měnovou
politikou v předních rozvinutých ekonomikách, jako jsou Spojené
státy a Japonsko. Například Thajsko a Brazílie uvalily daň na
zahraniční investice na svých trzích.
Příliv investic do střední Evropy je v letošním roce méně
razantní, jelikož region je více vystaven rizikům dluhové krize
eurozóny, ekonomický růst je pomalejší a vlády ještě nezkrotily
bobtnající rozpočtové schodky.
V několika posledních měsících do regionu začaly proudit
investice, zejména do Polska, jež zřejmě za letošní rok vykáže
jeden z nejsilnějších růstů HDP v rámci Evropské unie.
Členka měnové rady polské centrální banky Elzbieta
Chojna-Duch řekla, že růst zlotého <EURPLN=>, jenž od začátku
července posílil o 4,8 procenta, by mohl pomoci zbrzdit inflaci,
která podle většiny analytiků oslovených v průzkumu Reuters
zřejmě povede ke zvýšení úrokových ještě sazeb do konce roku.
Silný zlotý také naznačuje pouze vzdálené vyhlídky na
výrazné oslabení polské měny, jež by mohlo zvýšit poměr státního
dluhu vůči hrubému domácímu produktu tím, že by zvedlo hodnotu
polského zahraničního dluhu.
Zvýšení tohoto poměru, jenž se za letošní rok odhaduje na
53,2 procenta, podle domácích účetních pravidel nad úroveň 55
procent HDP by bylo politicky i ekonomicky problematické, neboť
právní restrikce by spustily bolestné škrty ve státních
výdajích.
MAĎARSKÉ HYPOTÉKY
Maďarsko má z posílení forintu také užitek. Vzhledem k
tomu, že zhruba polovina všech půjček maďarských domácností je
denominována ve francích <HUFCHF=>, dlužníky letos citelně
zasáhl propad forintu na historické dno vůči švýcarské měně.
Maďarské domácnosti si před třemi lety napůjčovaly při kurzu
okolo 150 forintů za frank. Měsíční splátky jim strmě vzrostly,
když země během globální ekonomické krize musela přijmout
zahraniční pomoc a kurz vystoupal nad úroveň 220 za frank.
Forint však od začátku září posílil vůči franku i euru
<EURHUF=> zhruba o 5 procent, což částečně zmírnilo tlak na
dlužníky a banky.
Laszlo Wolf, zástupce generálního ředitele největší maďarské
banky OTP řekl, že nekvalitní půjčky letos dosáhly vrcholu.
"Nečekáme další zhoršování, jelikož... forint v posledních
několika týdnech posílil," řekl na summitu agentury Reuters.
(Přeložil: Tomáš Doležel; Editoval: Jan Schmidt)
