* Investoři upouštějí od tradičních "konvergenčních sázek"
* Zájem se přesouvá od termínů přijetí eura k fundamentům
* Příliv investic se zřejmě nevrátí na vrcholné úrovně
* Český dluh vnímán jako přitažlivější než okraj eurozóny
Michael Winfrey a Sujata Rao
PRAHA/LONDÝN, 25.února (Reuters) - Investoři na východě
Evropské unie většinou upouštějí od "sázek na konvergenci",
založených na termínu, v němž podle jejich názoru rozvíjející se
členské země bloku přijmou euro, a místo toho se zaměřují na
fundamentální ukazatele jednotlivých ekonomik.
Erupce dluhových problémů Řecka a nafukující se rozpočtové
schodky zaskočily mnoho analytiků, kteří nyní musí luštit
zašifrované signály týkající se rozšíření eurozóny, jež
přicházejí jak z kmenových zemí používajících jednotnou měnu,
tak z uchazečských států.
Aktuální průzkum Reuters ukazuje, že největší uchazeči -
Polsko, Maďarsko, Česko, Rumunsko a Bulharsko - podle většiny
ekonomů přijmou euro nejdříve v roce 2015, tedy převážně o
rok později, než se předpovídalo koncem loňského roku.
Tyto termíny se však nutně neodrážejí v tržních ukazatelích,
jež kdysi sloužily jako nejlepší signály očekávaného přijetí
eura, a manažeři fondů tak nyní hodnotí jednu zemi po druhé.
"Jakékoli uvažování o přijetí eura začíná být zcela mimo
mísu v době, kdy lidé zpochybňují samu jeho budoucnost a kdy je
dokonce možnost, že jedna členská země eurozóny by z ní mohla
být vyloučena," uvedl Jason Manolopoulos, jenž spravuje 100
milionů dolarů pro investice v rozvíjející se Evropě společnosti
Dromeus Capital v Aténách.
"Líbí se mi některé příběhy jako třeba ten polský, nicméně
já tam nejdu kvůli konvergenci, ale kvůli relativní hodnotě."
Tato situace nabízí zcela odlišný obraz než před pěti lety,
kdy se do regionu hrnuli manažeři fondů a zaměřovali se na
nepříliš vzdálený termín, v němž uchazeči přijmou euro a své
úrokové sazby a dluhopisové výnosy nastaví na úroveň eurozóny.
"FORWARDY DIVERGUJÍ"
Konvergence nikdy neznamenala pouze přijetí eura. Všechny
rozvíjející se ekonomiky regionu by v jejím rámci měly stabilně
směřovat k tomu, aby harmonizovaly mzdy, kupní sílu a hodnotu
aktiv s rozvinutějšími sousedními státy, a představa takové
"konvergence" investory láká již zhruba deset let.
Mezi oblíbené obchody patřily například pětileté úrokové
forwardy za pět let, jež ukazují, na jakých úrovních budou podle
trhu budou stát za pět let pětileté úrokové sazby.
U země, kde se čeká přijetí eura v horizontu pěti let,
tyto forwardy ukážou sazby blížící se sazbám v eurozóně. Nicméně
i přes neustálé oddalování termínů přijetí eura zůstává tento
obchod vysoce ziskový vzhledem k tomu, že například výnos
10letého polského dluhopisu v roce 2000 činil 13 procent oproti
nynějším zhruba 6 procentům.
To poukazuje na širší skutečnost: konvergence hodnot aktiv v
mnoha zemích již proběhla.
Stále existuje prostor, aby se Poláci a Maďaři přibližovali
úrokovým sazbám v eurozóně - u německých či francouzských
dluhopisů. Řecká krize nicméně podtrhla fakt, že nyní je dokonce
větší rozdíl ve fiskálních rozvahách a výnosech desetiletých
dluhopisů mezi některými členy eurozóny než mezi zeměmi eurozóny
a státy stojícími vně měnové unie. Výnosy polských pětiletých a
desetiletých dluhopisů jsou už nyní nižší než výnosy dluhopisů
řeckých.
"Není jasné, zda bude euro za pět let vůbec existovat, a
také zde máme narůstající rozdíly uvnitř eurozóny, takže se
bavíme o konvergenci k Řecku nebo k Nizozemsku?" uvedl hlavní
analytik rozvíjejících se trhů Lars Christensen z Danske Bank.
Dalším problémem je skutečnost, že samy kandidátské země
nijak netouží připoutat se k měně, již nemohou nechat
devalvovat, aby podpořily svou konkurenceschopnost v době krize.
Průzkum Reuters ukázal, že v nejbližší době do eurozóny
vstoupí zřejmě jen Estonsko, pravděpodobně již příští rok,
zatímco sousední pobaltské země přijmou jednotnou měnu zřejmě v
roce 2014.
Ostatní státy se k eurozóně připojí pravděpodobně v roce
2015 či později, nicméně analytici upozorňují, že ve skutečnosti
je nyní míra jistoty stejně nízká, ne-li nižší, než když Polsko
a Maďarsko předpovídaly, že euro přijmou v roce 2008.
Pro graf klikněte na:
http://graphics.thomsonreuters.com/0210/EZ_EMUPL0210.gif
Na odhady termínu vstupu navíc vrhá stín série
nadcházejících voleb, nejistota spojená s ekonomickým oživením a
nedostatečná veřejná podpora úsporných reforem nezbytných pro
splnění kritérií pro přijetí eura.
"Veškeré předpovědi je třeba brát s velkou rezervou," uvedl
Nigel Rendell, stratég z RBC. "Ve hře je mnoho proměnných a
každá z nich je nepředvídatelná, z toho politika nejvíc."
Toto vše nicméně nemá znamenat, že je proces konvergence
zcela mrtvý. Vstup do eurozóny stále přináší výhody - nižší
úrokové sazby, stabilní směnný kurs a nižší expozici vůči útokům
spekulantů.
Dluhopisová stratéžka Société Générale Esther Lawová
očekává, že jak Varšava tak Praha by mohly euro přijmout do roku
2015, a doporučuje brát polské pětileté úrokové forwardy za pět
let vůči euru od úrovně zhruba 130 bazických bodů.
Lawová říká, že pokud Polsko vstoupí do eurozóny, výnos
polského pětiletého forwardu za pět let by měl činit 5,6
procenta, 120 bazických bodů pod tím současným.
Aktuální průzkum o rozšíření eurozóny najdete na []
(Autoři: Michael Winfrey, Sujata Rao; Přeložil: Tomáš
Doležel)
