* Zlotý zřejmě za 12 měsíců zpevní o 5 až 6 procent
* Koruna v roce 2011 asi rozšíří zisky, leu se zotaví
* Forint bude zaostávat, ačkoli posílí o 2,5 procenta
Sándor Petö
BUDAPEŠŤ, 2.prosince (Reuters) - Měny zemí střední Evropy
zřejmě v příštím roce posílí díky pokračujícímu oživení tamních
ekonomik, mohou však zaznamenat výkyvy jako v posledních
týdnech, pokud se prohloubí dluhová krize v eurozóně, ukázal ve
čtvrtek průzkum Reuters.
V průzkumu uskutečněném mezi 29.listopadem až 1.prosincem
předpovědělo 37 analytiků, že zlotý <EURPLN=> proti středečnímu
závěru za 12 měsíců zpevní o 5,5 procenta na 3,8 za euro, a
rozšíří tak dosavadní letošní růst o 2,5 procenta.
Koruna <EURCZK=>, jež díky vzestupu o více než 5 procent
vede letošní žebříček měn v regionu, by měla zpevnit o dalších
3,2 procenta na 24,2 za euro.
Leu <EURRON=> by měl také posílit o 3,2 procenta na 4,16 za
euro poté, co letos oslabil o více než 1 procento.
Forint letos ztratil 3 procenta, a tak jeho předpokládané
zpevnění o 2,5 procenta tento pokles vyváží pouze zčásti
<EURHUF=>.
Měny by měly posílit již v průběhu příštích týdnů s výjimkou
forintu, který zřejmě rok uzavře bez větších změn.
Měny letos nenaplnily prognózy, když investorům chuť po
výnosech v prvním pololetí zkazila dluhová krize v Řecku a v
posledních týdnech potíže Irska.
Vyhlídky rozvíjejících se trhů EU kalí obavy, že za kořist
krizi mohou padnout i Portugalsko a Španělsko.
ZOSTŘENÝ POHLED NA FISKÁLNÍ RIZIKA
Oživení v Polsku a Česku zaznamenalo silný start, třebaže v
Maďarsku zůstává mdlé.
Rumunsko, jež realizuje úsporná fiskální opatření, se stále
nachází v recesi, ale jeho zadlužení je výrazně nižší než v
Maďarsku, jehož vláda v posledních měsících často mátla trhy
neortodoxními kroky v oblasti ekonomické polititky.
Oproti průzkumu z minulého měsíce se 12měsíční prognózy
analytiků u koruny zlepšily na 24,20 z předchozích 24,25 za euro
a u rumunské měny na 4,16 z dřívějších 4,19 za euro. Předpověď
pro zlotý setrvala na 3,8 za euro, zatímco u forintu analytici
předpověděli slabších 272,50 oproti dříve uváděným 270 za euro.
Maďarsko by v příštím roce mělo srazit rozpočtový schodek
pod hranici 3 procent HDP, na jednu z nejnižších úrovní v EU.
Investoři se však obávají o střednědobou fiskální pozici a
hodnocení závazků země vzhledem k jednorázovým opatřením
redukujícím rozpočtový deficit. Ta zahrnují mimořádné daně pro
velké firmy a plán utracení úspor, jež stát převezme z
penzijních fondů.
"S výhledem na roky 2013 až 2014 zeje v rozpočtu velká
díra," řekl Zsolt Kondrat z MKB Bank. "Vláda bude něco muset
udělat a já očekávám, že taky něco udělá... Dojde k určité
reformě, výdajovým škrtům."
Maďarská centrální banka tento týden jako první v regionu od
globální krize v roce 2008 zvedla úrokové sazby. Obavy však
vyvolala navrhovaná změna zákona o centrální bance, jež by vládě
umožnila do bankovní rady jmenovat své kandidáty.
Zvýšení sazeb v Maďarsku zřejmě jako první bude následovat
Polsko. Vyhlídky zlotého také zlepšují robustní polský růst,
příliv výnosů z privatizace a možnost konverze prostředků z EU
do polské měny.
Koruna, jež představuje bezpečnou měnu regionu, v posledních
týdnech také utrpěla v důsledku obav o eurozónu.
"Pozornost se v příštích dnech a dokonce týdnech zřejmě bude
nadále upírat k eurozóně, a to bude otvírat dveře vývoji kurzu
eura ke koruně," řekla Helena Horská z Raiffeisenbank.
Pro údaje klikněte na: <CEEFXPOLL01>
Pro další komentáře analytiků klikněte: []
(Autor: Sándor Petö; Přeložil: Tomáš Doležel)
