PRAHA, 13.srpna (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) z 5.srpna.
"Přítomni: guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Vladimír
Tomšík, vrchní ředitel Kamil Janáček, vrchní ředitel Pavel
Řežábek, vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.
Jednání bylo zahájeno prezentací páté situační zprávy, která
obsahuje novou makroekonomickou prognózu. Domácí ekonomický
vývoj je charakterizován mírným ekonomickým růstem. Inflace se
nachází v dolní polovině tolerančního pásma kolem inflačního
cíle a postupně se zvyšuje. Čistá inflace plynule oživuje z
předchozích nízkých hodnot. Celková inflace je dále ovlivněna
zrychlením růstu regulovaných cen v letošním roce mimo jiné
vlivem obnovení růstu cen zemního plynu. Trh práce je stále
ještě ovlivňován odeznívající recesí. Růst mezd výrazně
zpomalil, obecná míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout maxima v
nejbližších čtvrtletích.
Podle nové prognózy bude inflace na horizontu měnové
politiky blízko inflačního cíle. Ekonomické oživení bude dle
nové prognózy postupovat pomalu. Celoroční růst je nyní
odhadován na 1,6 procenta pro rok 2010. V roce 2011 předpokládá
nová prognóza celoroční růst na 1,8 procenta, v roce 2012 pak
růst o necelá 3 procenta. Růst HDP bude v letech 2010 a 2011
stimulován investiční aktivitou v souvislosti s postupným
doplňováním zásob a čistým vývozem, od roku 2011 se pozvolna
oživí i spotřeba domácností. Tento výhled ekonomické aktivity
dosud nezahrnuje dopady plánované konsolidace veřejných
rozpočtů. Kurz koruny bude na horizontu prognózy postupně
posilovat. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních
úrokových sazeb poblíž stávající hodnoty, následovaná jejich
pozvolným růstem od druhé poloviny roku 2011.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k
diskuzi. Členové bankovní rady se shodovali, že ponechání sazeb
na stávající úrovni je adekvátní reakcí měnové politiky. Dále
zaznělo, že rizika jsou kolem nové prognózy rozložena na obou
stranách, a že v celkovém souhrnu je možno je momentálně označit
jako mírně protiinflační. Bylo opakovaně řečeno, že aktuální
kurzový vývoj a poptávkový efekt plánované fiskální konsolidace
patří k protiinflačním rizikům, zatímco možné zrychlení růstu
cen komodit a potravin patří k inflačním rizikům nové prognózy.
Bankovní rada se věnovala vyhodnocení inflačního vývoje a
prognózy inflace. Opakovaně zaznělo, že celková i
měnověpolitická inflace se bude dle nové prognózy pohybovat
blízko inflačního cíle a že takový stabilní výhled je relativně
ojedinělý. Členové bankovní rady se shodovali, že aktuální
nastavení sazeb je proto adekvátní.
Bankovní rada dále diskutovala rizika, která je třeba v
souvislosti se stabilním výhledem zvažovat. Byl vysloven názor,
že budoucí změnu sazeb není vzhledem k rizikům prognózy možné
jednoznačně předjímat. Bylo také zmíněno, že dlouhodobé
udržování sazeb na nízké hladině může představovat riziko z
pohledu finanční stability. Několikrát bylo řečeno, že je
potřeba pozorně sledovat relativně rychlé oživení německé
ekonomiky. Toto oživení bylo označeno za překvapivé vzhledem k
původním očekáváním, že zdrojem oživení bude především americká
ekonomika. Bylo uvedeno, že toto oživení může oproti nové
prognóze urychlit oživení českých vývozů, růst evropských
spotřebitelských cen a zahraničních sazeb. Opakovaně zazněl
názor, že překvapivé oživení může paradoxně ve vztahu k nové
prognóze představovat i protiinflační riziko, protože může
podpořit přes oživení exportů a růst zahraničních sazeb
posilování koruny. Zazněly ale také názory, že toto oživení může
být i rizikem inflačním, pokud dojde k urychlení růstu
evropských spotřebitelských cen, který se může promítnout
zprostředkovaně přes dovozní ceny a zvýšení dosud stlačených
marží do domácí inflace.
Otázce ziskových marží se bankovní rada věnovala detailněji.
Členové bankovní rady zvažovali, do jaké míry je pravděpodobný
návrat ziskových marží k jejich předkrizovým hodnotám. Bylo
konstatováno, že ziskové marže byly v době krize stlačené na
nízké hodnoty. Několikrát bylo uvedeno, že výrobci reagovali na
snížení marží snížením nákladů a že tedy další zvýšení marží
nyní nemusí nastat. Bylo ale také několikrát řečeno, že v
okamžiku rychlejšího oživení je návrat k vyšším maržím možný a
že je třeba vnímat tuto možnost jako inflační riziko prognózy. V
této souvislosti bylo zmíněno, že v současné době dochází vlivem
krize k poklesu potenciálního produktu, což může rovněž vyvolat
inflační tlaky. Na druhou stranu bylo konstatováno, že pokles
potenciálního produktu je vyvolán odstraněním nadbytečných
kapacit, a proto významné inflační riziko nepředstavuje.
Bankovní rada dále diskutovala další možná inflační rizika.
Několikrát zaznělo, že inflační rizika prognózy jsou spíše
nákladová než poptávková a že především poslední vývoj cen
komodit a potravin je třeba vnímat jako inflační riziko
stávající prognózy. Byl ale také vysloven názor, že silnější
kurz koruny může případné inflační tlaky vycházející z růstu cen
komodit a potravin tlumit. Bylo také uvedeno, že rychlejší než
očekávané ekonomické oživení může ovlivnit trh práce. V této
souvislosti bylo zmíněno, že nezaměstnanost může dosáhnout
maxima dříve, než ukazuje nová prognóza. Historická data, ze
kterých vychází prognóza, ukazují větší zátěž na trhu práce díky
jednorázové restrukturalizaci, která ale v současnosti již
ekonomiku nezatíží. Bylo také řečeno, že demografické trendy
zmírňují tlak na trhu práce. Naopak bylo uvedeno, že
připravovaná fiskální úsporná opatření velmi pravděpodobně
zpomalí růst některých sektorů a že toto zpomalení bude tlumit
mzdové tlaky při případném rychlejším oživení poptávky po
českých vývozech.
Bankovní rada vzala na vědomí, že prognóza nezahrnuje
informace o změnách, které v oblasti fiskální politiky
připravuje nová vláda. Tyto informace budou zahrnuty až do další
prognózy, protože pro jejich komplexnější zohlednění je třeba
znát přesnější legislativní znění připravovaných změn, které
dosud nebylo k dispozici. Došlo ke shodě, že v tomto smyslu bude
příští prognóza významná a že citlivostní scénář pro fiskální
politiku ilustrující částečně možné poptávkové efekty je
důležitou informací. Několikrát bylo řečeno, že citlivostní
scénář ukazuje, že tyto poptávkové efekty jsou protiinflačním
rizikem nové prognózy.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně
rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo
operace na stávající úrovni 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí
hlasovali guvernér M. Singer, viceguvernér V. Tomšík, vrchní
ředitel K. Janáček, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitelka
E. Zamrazilová."
