* HDP Česka mezikvartálně +0,8 pct, meziročně +2,2 pct
* Rumunsko mezikvartálně +0,3 pct, meziročně -0,5 pct
* Maďarsko mezikvartálně stagnovalo, meziročně +1,0 pct
* HDP Slovenska mezikvartálně +1,2 pct, meziročně +4,6 pct
* Bulharský HDP meziročně klesá o 1,5 pct, v Q1 -3,6 pct
Michael Winfrey
PRAHA, 13.srpna (Reuters) - Země východního křídla EU v
druhém čtvrtletí rostly rychleji, než se čekalo, a vzdálily se
tak o něco více loňským hlubokým propadům a zesílily vyhlídky na
mírné zvýšení prognóz celoročního růstu.
Páteční rychlé odhady z Maďarska, Rumunska, Slovenska, České
republiky a Bulharska neobsahovaly příliš podrobností, nicméně
šly ve stopách překvapivě silného růstu v Německu, největšího
vývozního trhu regionu a hlavního motoru zotavení založeného
především na průmyslové výrobě.
Slovensko, členská země eurozóny, stálo v čele této skupiny
států, když jeho ekonomika mezikvartálně vzrostla o 1,2 procenta
a meziročně o 4,6 procenta. [] Česká ekonomika
expandovala mezikvartálně o 0,8 procenta a meziročně stoupla o
2,2 procenta. []
Hrubý domácí produkt Maďarska mezikvartálně stagnoval a
meziročně vzrostl o 1 procento [] a Rumunsko se
vymanilo, zřejmě pouze nakrátko, z recese, jež zemi sužuje od
začátku loňského roku.
Tyto údaje, jež podpořila sílící poptávka po evropském zboží
v Číně a dalších asijských ekonomikách, by podle analytiků mohly
přispět ke zvýšení prognóz celoročního růstu.
Analytici nicméně dodali, že země regionu, obzvláště
Rumunsko a Maďarsko, budou ve druhém pololetí čekat překážky,
zatímco nadále slabá domácí poptávka znamená, že oživení je
nadále závislé na vyspělejších západních státech.
"Celkově nás to překvapilo na horní straně. Máme v zásadě
podezření, že je to hlavně díky vývozům do eurozóny, a potom
návazným vývozům do Asie. Domníváme se, že to je hlavní motor,"
řekl Peter Attard Montalto, analytik ze společnosti Nomura.
"Ve druhém pololetí předpokládáme určitý pokles, zejména u
čísel z Maďarska a Rumunska, s tím, jak se plněji projeví to, co
se v každé z jednotlivých zemí děje."
Smršťování ekonomiky Bulharska zpomalilo meziročně na 1,5
procenta po propadu o 3,6 procenta v období od ledna do března.
Většina analytiků čeká, že země letos vykáže zhruba nulový
růst po smrštění o 5 procent v roce 2009. []
Měny v regionu na údaje výrazněji nereagovaly.
Leu <EURRON=> stagnoval a koruna oslabovala na 24,755 za
euro. Akciové trhy mírně posilovaly, budapešťská burza <> a
bukurešťská burza <> stouply až o 1 procento.
PŘEKÁŽKY
Ekonomika Německa, jež je cílem pětiny až třetiny českých,
slovenských a maďarských vývozů, mezikvartálně stoupla o
nečekaně silných 2,2 procenta, nejvyšší měrou od znovusjednocení
země. []
Čísla z Francie a Rakouska také předčila odhady trhu.
Nicméně stále existuje mnoho faktorů, které ekonomy vedou k
opatrnosti. Průzkum Reuters z tohoto týdne mezi přímými
zahraničními investory v rozvíjející se Evropě ukázal, že hybná
síla oživení ztrácí třetí kvartál v řadě dech. []
Po loňských propadech ekonomik od 4 procent v České
republice až po 7,1 procenta v Rumunsku se nezaměstnanost ve
většině regionu pohybuje na dvouciferných hodnotách, či v jejich
blízkosti. Spotřebitelé tak jsou nuceni omezovat výdaje a firmy
držet na uzdě investice.
Mezi další faktory patří klopýtavé oživení ve Spojených
státech, jež by mohlo oslabit poptávku po komponentech
vyráběných v bývalém komunistickém bloku, a také rozpočtové
škrty vlád, které se snaží srazit vysoké rozpočtové schodky a
míru veřejného zadlužení.
Hlavní statistik České národní banky Tomáš Holub v úterý
řekl, že plány vlády snížit v příštím roce fiskální deficit na
4,6 procenta HDP z letošních 5,3 procenta zřejmě uberou z růstu
několik desetin procentního bodu.
Analytici nicméně uvedli, že silné údaje za druhé čtvrtletí
a pozitivní čísla z Německa by jim mohly umožnit mírně zvednout
prognózy celoročního růstu, a sice na zhruba 2 procenta v
porovnání s 1,6 procenta předpovídanými centrální bankou.
Rumunská vláda o 5 procent zvýšila spotřební daň a platy ve
státním sektoru snížila o 25 procent. Tyto kroky podle analytiků
zřejmě v období od července do září povedou k mezikvartálnímu
smrštění ekonomiky. []
Meziroční růst Maďarska o 1 procento překonal odhady trhu,
jenž čekal vzestup o 0,65 procenta. Ekonomové nicméně uvedli, že
jednorázová daň, jejímž cílem je získat 200 miliard forintů z
bankovního sektoru, bude mít negativní dopad na slabé úvěrové
prostředí a zbrzdí růst.
"Prognóza růstu pro rok 2011 (o 2,6 procenta) zůstává
opatrná vzhledem k tomu, že vliv bankovní daně je stále
nejistý," řekl György Barta, analytik banky CIB.
(Autor: Michael Winfrey; Přeložil: Tomáš Doležel)