PRAHA, 14.listopadu (Reuters) - Následující text je záznamem
jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ze 6.listopadu.
"Přítomni: guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl,
viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Pavel Řežábek,
vrchní ředitel Vladimír Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sedmé
situační zprávy přinášející novou makroekonomickou prognózu.
Celková inflace se ve třetím čtvrtletí 2008 stále nacházela
výrazně nad tolerančním pásmem inflačního cíle. Začala však
výrazněji klesat a dostala se o 0,3 procentního bodu pod úroveň
předcházející prognózy. Domácí ekonomika pokračovala v sestupu z
vrcholu hospodářského cyklu. Postupně odeznívalo proinflační
působení domácích nákladových tlaků zejména v mzdové oblasti,
které bylo převáženo protiinflačním působením dovozních cen v
důsledku minulého zhodnocení měnového kurzu. Výchozí inflační
tlaky byly hodnoceny jako protiinflační.
Podle nové prognózy inflace začátkem příštího roku rychle
poklesne k inflačnímu cíli ve výši 3 procenta díky odeznění
dopadů cenových šoků z přelomu let 2007 a 2008, protiinflačnímu
působení zhodnocení kurzu koruny a poklesu domácích cenových
tlaků v důsledku zpomalení ekonomické aktivity a utlumení
mzdového růstu. Na přelomu let 2009 a 2010 se pak inflace již
bude nacházet na úrovni nového inflačního cíle ve výši 2
procenta platného od roku 2010. Prognóza očekává výrazné
oslabení hospodářského růstu. Zatímco v letošním roce vykáže
ekonomika ještě relativně vysoké tempo růstu, v příštím roce
růst HDP poklesne pod 3 procenta v důsledku zpožděných dopadů
zhodnocení měnového kurzu a zpomalování zahraniční poptávky. V
roce 2010 dojde jen k mírnému zvýšení růstu domácího HDP v
důsledku postupného oživování zahraniční poptávky. S prognózou
je konzistentní pokles úrokových sazeb, následovaný jejich
mírným růstem na přelomu let 2009 a 2010. Nová situační zpráva
hodnotí rizika základního scénáře prognózy jako protiinflační.
Riziko hlubšího a dlouhodobějšího hospodářského poklesu v
zahraničí bylo zachyceno alternativním scénářem prognózy, se
kterým jsou oproti základnímu scénáři konzistentní jen mírně
nižší sazby při prakticky stejné trajektorii celkové a
měnověpolitické inflace, ale při výrazně nižším růstu ekonomiky.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala
novou prognózu a s ní spojená rizika. Členové bankovní rady se
shodovali, že celková bilance rizik jednoznačně směřuje
protiinflačním směrem a že nové informace od předcházejícího
měnového jednání i od dokončení nové prognózy míří směrem k
výraznějšímu snižování úrokových sazeb. Jedná se zejména o
zhoršující se výhled eurozóny, pokles úrokových sazeb ve světě a
výrazný propad cen komodit, energetických surovin a potravin.
Protiinflačním faktorem zůstává i měnový kurz, který nadále
vykazuje poměrně výrazné meziroční zhodnocení. V diskuzi o
rizicích prognózy byly za potenciálně proinflační faktory
označeny pouze možný pokles tempa růstu potenciálního výstupu a
přetrvávající relativně vysoký růst nominálních mzdových
jednotkových nákladů.
Bankovní rada konstatovala, že domácí ekonomika je v
současnosti vystavena výjimečné kombinaci protiinflačních šoků
nákladového, kurzového a poptávkového typu. Tato situace může
mít trvalejší charakter, neboť těžiště se posunuje směrem k
poptávkovému šoku. Ochlazování ekonomické aktivity v zahraničí
se postupně přenáší i do domácí ekonomiky v důsledku její silné
exportní orientace. V diskuzi bylo uvedeno, že tak jednoznačné
kombinaci rizik čelila česká ekonomika naposledy v roce 1998,
přičemž na rozdíl od roku 1998 jsou současný pokles poptávky a
výrazně zhoršené fungování úvěrových trhů globálními fenomény. S
ohledem na tyto skutečnosti zazněly také pochybnosti, zda k
mírnému hospodářskému oživení předpokládanému novou prognózou v
roce 2010 může dojít skutečně tak brzy.
Tématem rozpravy byla také rizika spojená s možným přenosem
zamrznutí úvěrů v zahraničí do domácí ekonomiky. Za rostoucí
riziko bylo označeno nejen financování investičních projektů,
ale i provozních potřeb nefinančních podniků. Výrazné zvýšení
úrokových sazeb z úvěrů na provozní financování a omezení jejich
dostupnosti by vedlo ke zhoršení finanční situace podniků.
V diskuzi zazněl názor, že výraznější snížení
měnověpolitické sazby není nezbytně optimální reakcí, neboť
nemusí efektivně ovlivnit situaci na mezibankovním trhu a
zároveň může vyslat nesprávný signál ohledně zdraví českého
finančního sektoru a vyhlídkách domácí ekonomiky. Bylo rovněž
poukázáno na skutečnost, že po vlně problémů v rozvíjejících se
ekonomikách se koruna jako jediná měna z této kategorie vrátila
zpět ke svým původním hodnotám. To lze interpretovat nejen tak,
že česká ekonomika je zahraničními finančními investory nadále
vnímána jako bezpečný přístav, ale i jako náznak toho, že domácí
reálná ekonomika bude problémy v zahraničí ovlivněna v relativně
menší míře. V této souvislosti zazněl též názor, že relativní
stabilita finančního sektoru může znamenat rychlejší návrat k
normálním podmínkám úvěrování v České republice oproti okolním
ekonomikám. Oproti tomu zazněl názor, že pokud se naplní riziko
hlubšího a dlouhodobějšího hospodářského poklesu v zahraničí,
které je zachyceno v alternativním scénáři prognózy, tak k
udržení inflace v okolí inflačního cíle a snížení propadu
domácího hospodářského růstu bude zapotřebí úrokové sazby
snižovat výrazněji.
Bankovní rada se podrobně věnovala aktuální situaci na
finančních trzích. Bylo konstatováno, že existence poměrně
značného rozdílu mezi dvoutýdenní repo sazbou a tříměsíční
sazbou PRIBOR, jehož příčinou je vysoká kreditní prémie na
mezibankovním trhu, představuje narušení měnověpolitického
transmisního mechanismu. Bankovní rada v této souvislosti
diskutovala návrh na snížení rozpětí mezi repo sazbou a
lombardní sazbou na 0,5 procentního bodu za účelem zatraktivnění
marginální zápůjční facility pro případné řešení potenciálních
likviditních potřeb bank. Na podporu tohoto návrhu bylo uvedeno,
že snížení rozpětí úrokových sazeb na refinancování
prostřednictvím této facility by mohlo být vnímáno jako
pozitivní signál. Převážil však názor, že v situaci, kdy již je
zavedena dodávací facilita, jsou lombardní operace používány
bankami ve velmi malé míře k pouhému technickému dolaďování při
udržování povinných minimálních rezerv. Navrhovaná změna by tak
měla zanedbatelný dopad.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB
většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní
repo operace o 0,75 procentního bodu na úroveň 2,75 procenta s
účinností od 7. listopadu 2008. Pro toto rozhodnutí hlasovali
čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer,
vrchní ředitel Řežábek a vrchní ředitel Tomšík. Viceguvernér
Hampl hlasoval pro snížení repo sazby o 0,50 procentního bodu.
Zároveň bankovní rada rozhodla většinou hlasů zachovat rozpětí
mezi dvoutýdenní repo sazbou a lombardní sazbou na úrovni 1
procentního bodu. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové
bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Singer, viceguvernér
Hampl a vrchní ředitel Tomšík. Vrchní ředitel Řežábek hlasoval
pro snížení rozpětí mezi dvoutýdenní repo sazbou a lombardní
sazbou na úroveň 0,50 procentního bodu. Tímto hlasováním
bankovní rada rozhodla většinou hlasů snížit diskontní a
lombardní sazbu o 0,75 procentních bodů na úroveň 1,75 procenta,
respektive 3,75 procenta."
