Michael Winfrey
PRAHA, 21.listopadu (Reuters) - Pouliční bitky mezi krajně
pravicovými extremisty a policií v Česku a zabití dvou Romů v
Maďarsku oživily dlouho zakořeněnou nesnášenlivost, která se
může dále rozhořet s postupující světovou finanční krizí.
Počet podobných násilností v částech střední a východní
Evropy stoupá a je zklamáním pro politiky, kteří doufali, že
prosperita spojená se vstupem do Evropské unie a ekonomický růst
v nečlenských zemích by mohly tlumit národní a etnické rozbroje.
Ochránci lidských práv říkají, že malé skupiny příznivců
krajní pravice se stávají stále odvážnější a lépe organizované,
i když pravicové křídlo zůstává na okraji politiky a nezdá se,
že by projevy rasismu stoupaly v celé společnosti.
Násilí s rasovým podtextem není výlučné jen pro východní
Evropu, když několik Italů letos zapálilo v Neapoli dva romské
tábory.
Mnoho vlád v regionu se ale potýká s tím, jak zvládnout
stále agresivnější projevy odporu, zejména vůči početné ale
do ústraní odsouvané romské minoritě.
"Je jasné, že v této fázi je evidentní nárůst násilných
útoků. Vypadá to, že narůstá aktivita extremistických a
neonacistických skupin," řekl Robert Kushen, ředitel Evropského
centra pro práva Romů.
Podle odborníků je velkým rizikem, že se krajně pravicové
názory uchytí v hlavním názorovém proudu, což povede k jejich
pronikání do politiky.
Někteří v této souvislosti zmiňují úspěch krajní pravice v
zářijových volbách v Rakousku, a to méně než rok před
nadcházejícími červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Zhoršující se dopady finanční krize by mohly také prohloubit
napětí v oblastech, ponechaných na okraji ekonomické expanze z
minulé dekády.
"Souvisí to... se zhoršováním ekonomické situace nejen v
České republice, ale i ve zbytku Evropy, protože všechny možné
druhy útoků se udály v několika dalších zemích," řekl tento
týden premiér Mirek Topolánek. "Ve společnosti je nepokoj."
"ROMSKÁ KRIMINALITA"
Neznámí útočníci tento měsíc hodili zápalné lahve na dva
domy a zastřelili dva maďarské Romy. Tento týden byl zase romský
pár zabit explozí granátu.
Po útocích následovala veřejná debata, zda policie nebyla
příliš rychlá, když vyloučila rasismus jako motiv.
V Česku se zase 500 extremistů v černých maskách pokusilo za
pokřikování rasistických hesel zaútočit na romské sídliště v
Litvínově, kde nezaměstnanost dosahuje 12procent, což je
dvojnásobek národního průměru.
Dav, podporovaný nacionalistickou Dělnickou stranou a
některými místními obyvateli, házel dlažební kostky a zápalné
lahve na policii, která odpověděla nasazením slzného plynu a
jízdní policie. Čtrnáct lidí bylo zraněno.
John Dalhuisen z Amnesty International řekl, že extremismus
stoupá v oblastech, kterých se nedotkla ekonomická expanze, jež
přeměnila kdysi popílkem šedivá hlavní města v pulsující
evropské metropole.
"Tohle hlavně platí pro venkovské provinční oblasti.. pro
města třetí nebo čtvrté kategorie, která nezažila ekonomický
růst hlavních měst, jež obdivuje zbytek světa," řekl Dalhuisen.
"V těchto zemích jsou kapsy zakořeněné chudoby, se kterou se
nic nedělalo," dodal.
Je to zklamání a touha vrátit se k "tradičním" rodinným
hodnotám, jenž vedly k širší toleranci skupin, jako je Maďarská
garda s 1500 členy, kterou podporuje pravicová strana Jobbik.
Jobbik odmítá, že má rasistické cíle a říká, že časté
pochody gardy, zejména v blízkosti Romů, mají sloužit k ochraně
maďarského národa a "bojovat proti kriminalitě Romů", chudého
etnika, které žije na okraji společnosti.
Taková rétorika se opakuje i v dalších zemích.
"Lidé říkají, že česká Dělnická strana je rasistická, ale
není. Jen se snaží pomoct jiným lidem, kteří mají strach," řekla
členka strany Anna Franková České televizi po litvínovské bitce.
Strana brzy plánuje další pochod.
Podobné nálady zvýšily podle výzkumné skupiny Politický
kapitál potenciální sociální základnu a politický manévrovací
prostor pro krajní pravici.
Tento trend je rovněž evidentní v protestech proti
homosexuálům v baltských zemích, útokům proti přistěhovalcům na
Ukrajině a v Rusku a ještě agresivnějším manifestacím
antisemitistických a protiromských nálad v regionu.
VÍCE V HLAVNÍM PROUDU
Problém se tento měsíc přelil i přes hranice, když slovenská
policie zadržela přes 20 maďarských krajně pravicových aktivistů
poté, co pochodovali slovenskými vesnicemi na jihu země, kde
žije početná maďarská menšina, v uniformách, které podle policie
nesly nacistické symboly.
Schůzka mezi premiéry obou zemí dostala hořkou příchuť, když
slovenský premiér Robert Fico obvinil maďarské skupiny z vývozu
rasismu.
Maďarsko zase kritizovalo slovenskou vládu, v níž sedí
nacionalistická Slovenská národná strana (SNS) s protimaďarskou
a protiromskou agendou.
"V Maďarsku si nás mnoho myslí, že slovenská politika nejen
flirtuje s nacionalismem, ale že si ho i vzala za svůj," řekl
maďarský premiér Ferenc Gyurcsány.
Slovensko zakázalo skupinu podobnou Maďarské gardě a Češi
navrhují, aby stejný osud potkal i Dělnickou stranu. Ochránci
lidských práv se ale shodují, že mnoho vlád dělá pořád příliš
málo pro odsouzení radikalismu.
Říkají také, že se musí dělat více proto, aby skončila
marginalizace Romů, kteří tvoří 10 procent populace v regionu a
často žijí ve špinavých ghettech s omezenými pracovními
příležitostmi a špatným přístupem k veřejným službám, jako je
vzdělávání, zdravotnictví nebo energetické sítě.
"Existuje tu hluboká hořkost a nenávist k Romům," řekl
Kushen. "A vládní politiky v celém regionu stále podporují
segregaci a někdy aktivně podporují diskriminaci. Násilí není
nikdy daleko."
Političtí analytici říkají, že přijetí krajně pravicové
rétoriky politickými stranami hlavního proudu může rozvířit
xenofobní postoje. To však není jen výlučným problémem bývalého
komunistického bloku.
Pascale Charhonová, ředitelka Evropské sítě proti rasismu,
poukázala na Itálii, jejíž premiér Silvio Berlusconi si
vysloužil odmítavé reakce od ostatních vlád EU kvůli plánu
sesbírat otisky prstů Romů jako jednu z metod boje proti
kriminalitě.
Stejné odmítnutí potkalo i Rakousko, kde krajně pravicové
strany získaly 28 procent hlasů v zářijových zemských volbách.
Charhonová uvedla, že rámcové rozhodnutí EU znamenající boj
proti diskriminaci uvnitř bloku, které se zaseklo v národních
parlamentech, by mohlo pomoci, vyzvala však k jednotnějšímu a
hlasitějšímu přístupu.
"Další otázkou tady je, jaká Evropa se příští rok vyloupne z
volebních místností při volbách do Evropského parlamentu,"
řekla.
(Reportéři: Krisztina Than, Gareth Jones a Martin Šanta;
Přeložil: Martin Dokoupil)
