* Zhmotní-li se rizika, jsou pro sazby všechny cesty otevřené
* Hampl stojí za prognózou ČNB na zpomalení růstu HDP v 2011
Jana Mlčochová a Jan Lopatka
PRAHA, 14.prosince (Reuters) - Rizika na spodní straně
pro makroprognózu České národní banky (ČNB), jež plynou z
dluhové krize eurozóny, se akumulují, a pokud se naplní, je
možný jakýkoli pohyb v měnové politice, řekl viceguvernér ČNB
Mojmír Hampl.
Hampl řekl agentuře Reuters, že souhlasí s předpovědí banky,
jež předpokládá zpomalení růstu ekonomiky v příštím roce a
zvýšení úrokových sazeb ke konci roku 2011. Dodal však, že vidí
hromadění rizik spíše na spodní straně.
"Základní scénář počítá s tím, že začneme utahovat měnové
podmínky, a (já) více než v minulosti cítím možnost, že se budou
kumulovat rizika na protiinflační straně," řekl Hampl.
Klíčovými riziky jsou podle Hampla prodlužování dluhové
krize eurozóny a její dopad na evropský finanční sektor.
"Více než v minulosti si umím představit, že všechny cesty
pro měnovou politiku jsou otevřené, pokud nebude naplňován
základní scénář," dodal.
Na posledním měnovém zasedání bankovní rady v listopadu
hlasoval Hampl v souladu s většinou pro stabilitu sazeb.
Jeho vyjádření se připojují k prorůstovému postoji
viceguvernéra Vladimíra Tomšíka, jenž v článku pro pondělní tisk
uvedl, že v budoucnosti nelze vyloučit pohyb sazeb jakýmkoli
směrem.
Bankovní rada se letos naposledy sejde nad nastavením měnové
politiky 22.prosince a trh očekává, že ponechá hlavní
dvoutýdenní repo sazbu na historickém dně 0,75 procenta, kde se
ocitla po květnovém snížení o 25 bazických bodů.
Hampl řekl, že nemá problém s předpovědí banky, že růst
ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta, jež mnohé
hráče na trhu překvapila jako příliš konzervativní.
"Zpomalení je dáno jednak zpřísňováním fiskální politiky a
počítali jsme s tím, že ke zpomalení dojde i v zahraničí," řekl.
"Relevantní je také úvaha, že cyklus obnovování zásob se
malinko zpomalí a fixní investice ještě nepřijdou. Takže je
docela dobře vysvětlitelné, proč máme takový scénář HDP."
ČNB odhaduje, že úsporné kroky kabinetu Petra Nečase, který
chce příští rok snížit schodek veřejných financí na 4,6 procenta
hrubého domácího produktu (HDP) z 5,1 procenta očekávaných
letos, ukrojí v roce 2011 z růstu HDP 0,8 procentního bodu.
EUROZÓNA JAKO POHYBLIVÝ CÍL
Hampl řekl, že navzdory dluhové krizi eurozóna přežije,
ačkoli cena, kterou za to zaplatí, bude značná.
Blok se pravděpodobně posune směrem k fiskální unii s
odpovídajícími přesuny prostředků, a dá tak za pravdu ekonomům,
kteří říkají, že měnová unie potřebuje také unii fiskální.
"Eurozóna bude žít dál, asi za tu cenu, ze tento historicky
unikátní experiment měny bez státu, a to pojmenovávám jen
analyticky, bude muset tím či oním způsobem dostat tu druhou,
fiskální nohu," řekl Hampl.
Hampl, jenž vždy vystupoval k euru kriticky, řekl, že riziko
přijetí jednotné měny zvyšují fiskální záruky, které by dopadly
jako povinnost na Česko po vstupu do eurozóny.
"Otázka je, jestli by fiskální transfery neovlivnily i české
veřejné finance do té míry, že by Česká republika ztratila
možnost přizpůsobení," řekl.
"Čistě z hlediska fiskální politiky a stability veřejných
rozpočtů jsou velké otazníky ohledně toho, jak by to ovlivnilo
dlouhodobý dluhový a fiskální profil této země."
Vrcholní představitelé členských zemí Evropské unie budou
tento týden debatovat o způsobech řešení dluhové krize eurozóny.
Německo uvedlo, že je otevřené diskusi o tom, zda by měly země
sdílející jednotnou měnu harmonizovat fiskální politiku.
Česká republika si nestanovila cílové datum vstupu do
eurozóny a středopravá vláda Petra Nečase ani neplánuje, že by
takové datum určila do konce svého funkčního období v roce 2014.
Přijetí eura se tak vzdaluje nejméně na konec této dekády.
"Neumím si představit, že si zafixuji pevný termín svatby,
když nevím, jak v tom okamžiku vůbec bude vypadat nevěsta. Já
bych si počkal na to, jak ta nevěsta bude vypadat," řekl Hampl.
(Autoři: Jana Mlčochová a Jan Lopatka; Přeložil: Robert
Müller)
