Do doby pojištění pro důchodové účely se započítává nejenom odpracovaná doba, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doba pojištění. Jako náhradní doba pojištění se započítává např. péče o dítě do 4 let věku, při splnění zákonných podmínek péče o závislou osobu, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu.
Doba pojištění pro důchodové účely se započítává v celých ukončených letech. Bez získané minimální doby pojištění nemůže být v praxi přiznán nejenom starobní, ale ani invalidní či pozůstalostní důchody. Podívejte na se na tyto praktické příklady:
- Kdy vám nepřiznají starobní důchod?
- Kdy vám nepřiznají invalidní důchod?
- Kdy vám nepřiznají vdovský důchod?
- Jaká je výše důchodu podle doby pojištění?
- Kdy vám i nízký příjem přinese vyšší důchod?
Zdroj: Shutterstock
Příklad 1. Nepřiznání starobního důchodu
Paní Veronika dosáhne v srpnu letošního roku řádného důchodového věku. Ke dni dosažení řádného důchodového věku jí však nemůže být starobní důchod přiznán, neboť získala dobu pojištění v rozsahu 33 let. Pro přiznání starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let.
Tip: Vypočítejte si výši důchodu v naší důchodové kalkulačce
Příklad 2. Nepřiznání invalidního důchodu
Panu Michalovi (36 let) je přiznána invalidita prvního stupně, ale na účet nebude moci pan Michal invalidní důchod dostávat. Občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu pěti let v posledních deseti letech. Pan Michal potřebnou minimální dobu pojištění nesplňuje.
Příklad 3. Nepřiznání vdovského důchodu
Paní Romaně (50 let) zemřel manžel Jakub (53 let). Paní Romaně však nárok na vdovský důchod nevznikne, neboť ke dni úmrtí nesplnil z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti zemřelý manžel minimální dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu.
Tip: Kalkulačka vdovského důchodu
Vyšší doba pojištění = vyšší důchod?
Získaná doba pojištění ovlivňuje i samotnou měsíční částku státního důchodu. Čím vyšší získaná doba pojištění, tím vyšší státní důchod. Každý rok pojištění ovlivňuje měsíční částku důchodu více, než mnozí žadatelé o důchod očekávají. V praxi dochází i k situacím, že žadatelé s nižšími příjmy mají následně měsíční státní důchod vyšší než žadatelé s vyššími příjmy, neboť získali vyšší dobu pojištění.
Příklad 4. Výše důchodu podle doby pojištění
V následující tabulce máme vypočtenu měsíční starobní penzi podle výpočtové formule letošního roku u vyměřovacího základu ve výši 38 000 Kč v závislosti na získané době pojištění. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, přičemž při výpočtu důchodu v roce 2023 se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2022.
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Měsíční starobní důchod |
---|---|---|
38 000 Kč |
37 let |
17 505 Kč |
38 000 Kč |
39 let |
18 211 Kč |
38 000 Kč |
41 let |
18 918 Kč |
38 000 Kč |
43 let |
19 624 Kč |
38 000 Kč |
45 let |
20 330 Kč |
38 000 Kč |
47 let |
21 037 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Příklad 5. Nižší příjem a vyšší důchod
Paní Alena má osobní vyměřovací základ 41 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 38 let, měsíční starobní důchod paní Aleny činí 18 313 Kč. Paní Marie má osobní vyměřovací základ 32 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let, měsíční starobní důchod činí 19 253 Kč. Měsíční starobní důchod paní Marie je tedy vyšší o 940 Kč, přestože měla po celý produktivní život nižší příjmy než paní Alena.