Na základní bezplatnou zdravotní péči mají v České republice nárok všechny osoby, které se účastní zákonného zdravotního pojištění. Zdravotně pojištěny jsou pak osoby s trvalým pobytem na území ČR anebo ty, které jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na našem území sídlo.
Co je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění?
Platba zdravotního pojištění je pak ze zákona povinná a nedoplatky jsou zdravotními pojišťovnami vymáhány.
- Kdo musí platit zdravotní pojištění?
- Zdravotní pojištění a práce na DPP a DPČ
- Kdy platíte zdravotní pojištění vícekrát?
Kdo musí platit zdravotní pojištění?
Pojištěnce můžeme rozdělit do těchto kategorií:
- Zaměstnanec a zaměstnavatel – zaměstnavatel odvádí za zaměstnance odvody ze superhrubé mzdy, zaměstnanci jsou peníze jdoucí na zdravotní pojištění strženy z hrubé mzdy.
- Osoby samostatně výdělečně činné – odvádějí samy zálohy na zdravotní pojištění, a to alespoň ve výši záloh minimálních. (Odpuštění minimálních záloh pro OSVČ)
- Osoby bez zdanitelných příjmů – zdravotní pojištění si musí také platit samy. Měsíční sazba pro OBZP v roce 2020 činí 1 971 Kč.
- Stát – hradí zdravotní pojištění všem státním pojištěncům. Od června 2020 je částka stanovena na 1 567 Kč.
Zdravotní pojištění a práce na DPP a DPČ
Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o provedení práce anebo dohodu o pracovní činnosti, zdravotní pojištění se neodvádí u výdělku do limitu. Ten činí u DPP 10 000 Kč měsíčně a u DPČ 2 999 Kč měsíčně. Jakmile si zaměstnanec u dohody o provedení práce vydělá 10 001 Kč a u dohody o pracovní činnosti 3 000 Kč a více, z výdělku je mu odváděno zdravotní pojištění (a samozřejmě i to sociální).
Kdy platíte zdravotní pojištění vícekrát?
Zaměstnanci, který pracuje na jednu pracovní smlouvu u jednoho zaměstnavatele, je zdravotní pojištění odváděno jen jednou měsíčně, a to z jeho výdělku. Stejně tak je to u osob, které mají příjem pouze z výdělečné činnosti, u OBZP anebo u státních zaměstnanců, kteří si nijak nepřivydělávají. V praxi se však můžeme setkat se situacemi, kdy je za danou osobu odvedeno zdravotní pojištění hned 2x, a to např. ze dvou různých příjmů. Pojďme se na pár takových příkladů podívat:
1. Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnost
Pan Karel pracuje u zaměstnavatele X na hlavní pracovní poměr. Ke mzdě ze zaměstnání si však navíc ještě přivydělává samostatnou výdělečnou činností, která je v jeho případě z hlediska pojistných odvodů považována za činnost vedlejší.
Panu Karlovi je tedy každý měsíc zdravotní pojištění strháváno ze mzdy. Do toho však musí ještě platit zdravotní pojištění z výdělku z podnikání. To se však na rozdíl od hlavní výdělečné činnosti bude platit ze skutečně dosaženého zisku, nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ.
2. Invalidní důchod a zkrácený úvazek
Paní Jana je v invalidním důchodu pro invaliditu druhého stupně. Právě díky invalidnímu důchodu je státním pojištěncem, zdravotní pojištění jí tedy hradí stát. K příjmu z důchodu si navíc přivydělává prací v kanceláři na zkrácený úvazek.
I když je paní Janě zaplaceno zdravotní pojištění státem, neodpadá povinnost hradit platby na pojištění ze mzdy.
3. Plný úvazek a DPP nad limit
Pan Jan pracuje na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele A. U toho si však ještě prostřednictvím dohody o provedení práce přivydělává u zaměstnavatele B. Ze mzdy je mu strháváno pojištění, k tomu však navíc ještě přesahuje limit výdělku 10 000 Kč u DPP.
Zdravotní pojištění je mu tedy odváděno ze mzdy z hlavního pracovního poměru, ale i z výdělku nad 10 000 Kč na brigádě.
4. Student a práce na DPČ
Dvacetiletá studentka Viktorie si při vysoké škole přivydělává na poště. Se zaměstnavatelem podepsala dohodu o pracovní činnosti, neboť DPP může být sjednána pouze na 300 hodin ročně. Výdělek je však vždy vyšší než limit 2 999 Kč.
Za studentku Viktorii tedy zdravotní pojištění hradí stát a pojištění je jí navíc strženo i z výplaty z DPČ.