Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu. To platilo v roce 2010 a platí i v roce 2023. Základním vstupním příjmovým údajem je zmíněný osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky.
Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
- První podmínkou je odvod sociálního pojištění
- Hodnocené období se prodloužilo
- Proč je současné nastavení spravedlivější
- Praktické příklady
Nutností je odvod sociálního pojištění
Rozhodnými příjmy pro výpočet starobního důchodu jsou však pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. z dohody o provedení práce se aktuálně neplatí sociální pojištění, jestliže hrubá měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně. Před rokem 2012 se sociální pojištění z dohody o provedení práce neplatilo bez ohledu na výši měsíční hrubé odměny.
Hodnocené období
Pro výpočet starobního důchodu se aktuálně hodnotí rozhodné příjmy od roku 1986. Příjmy dosažené před tímto rokem nemají na výši starobního důchodu vliv. To platilo při výpočtu starobního důchodu v roce 2010 a platí to při výpočtu starobního důchodu i v roce 2023.
- Osobní vyměřovací základ v roce 2010 se vypočítával z rozhodných příjmů, kterých bylo dosaženo v letech 1986 až 2009.
- Osobní vyměřovací základ v roce 2023 se vypočítává z rozhodných příjmů, kterých bylo dosaženo v letech 1986 až 2022.
Výši státního důchodu přiznaného v roce 2023 tak ovlivňují příjmy za 37 let, zatímco při výpočtu starobního důchodu v roce 2010 to bylo za 24 let.
Tip: Stát potřebuje ušetřit. Jaké možné úpravy penzí jsou nyní na stole?
Aktuální situace je spravedlivější
Vzhledem k tomu, že se nyní při výpočtu starobního důchodu započítávají příjmy za 37 let před odchodem do důchodu, každý jeden příjmově lepší nebo každý jeden příjmově horší rok ovlivní celkovou výši osobního vyměřovacího základu méně než v minulosti. Navíc není v praxi samozřejmostí, že žadatelé o starobní důchod měli právě v předdůchodovém věku nejvyšší příjmy, proto je dobře, že se započítává co nejdelší příjmové období. Někteří žadatelé o starobní důchod v roce 2010 měli v posledních letech před odchodem do svého starobního důchodu citelně nadprůměrné příjmy a jiní značně podprůměrné – jejich osobní vyměřovací základ tak v konečném důsledku méně odpovídal jejich „skutečné průměrné mzdě“ za odpracované roky.
Tip: Spočítejte si, kdy půjdete do důchodu
Praktické příklady
Výpočet osobního vyměřovacího základu v roce 2010
Pan Pavel si požádal o starobní důchod v roce 2010. Pro aktuální porovnatelnost budeme počítat, že v letech 1986 až 2004 měl roční vyměřovací základy v současné hodnotě ve výši 480 000 Kč (odpovídá aktuální průměrné hrubé mzdě ve výši 40 000 Kč). Rovněž v letech 2006 až 2009 měl roční vyměřovací základy 480 000 Kč. V roce 2005 měl pan Pavel roční vyměřovací základ ve výši 120 000 Kč.
-
Osobní vyměřovací základ pana Pavla byl 38 724 Kč. Jeden příjmově podprůměrný rok snížil panu Pavlovi osobní vyměřovací základ o 1276 Kč (40 000 Kč − 38 724 Kč).
Výpočet osobního vyměřovacího základu v roce 2023
Pan Michal si požádal o starobní důchod v roce 2023. V letech 1986 až 2004 měl roční vyměřovací základy 480 000 Kč, stejně tak v letech 2006 až 2022. V roce 2005 měl pan Michal roční vyměřovací základ v současné hodnotě 120 000 Kč.
-
Osobní vyměřovací základ pana Michala je 39 164 Kč. Jeden příjmově horší rok sníží tedy panu Michalovi celkový osobní vyměřovací základ o 836 Kč (40 000 Kč − 39 164 Kč).
Přestože měli oba pánové v současné hodnotě stejně vysoké příjmy, pro výpočet starobního důchodu je na tom pan Michal lépe, neboť v roce 2023 se hodnotí příjmy za 37 let, zatímco v roce 2010 to bylo za 24 let. Při větších příjmových rozdílech, než je zvoleno v praktickém příkladu, by byl rozdíl ve výpočtu v letech 2010 a 2023 ještě výraznější.
Tip: Spočítejte si, jak se změní váš důchod při snížené valorizaci od června 2023