Zdanění příjmů z nájmu v praktických příkladech

Při příjmech z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů je nutné vyplnit daňové přiznání. Za zaměstnance s příjmem z nájmu nemůže daňové povinnosti vyřídit jejich zaměstnavatel. Daňoví poplatníci s příjmem z nájmu za rok 2023 musí vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání, a to včetně přílohy číslo dva. Výdaje je možné uplatnit ve skutečné výši, nebo 30% výdajovým paušálem. Sociální ani zdravotní pojištění se z příjmů z nájmu neplatí.

• Předčasný důchodce s příjmem z nájmu
• Příjem pouze z nájmu a řešení pojistného vztahu
• Zaměstnanec s příjmy z nájmu
• Daňová sazba pro příjem z nájmu ve výši 23 %
• Kvůli příjmům z pronájmu nevzniká nárok na daňový bonus

Zdroj: Depositphotos

Příklad 1: Předčasný důchodce s příjmem z nájmu

Paní Andrea je v předčasném důchodu a za rok 2023 bude mít roční příjem z nájmu ve výši 240 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů neplatí sociální pojištění, může paní Andrea pobírat současně předčasný důchod a příjem z nájmu. V daňovém přiznání uplatní i paní Andrea slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč a výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem. Daňový základ má paní Andrea 168 000 Kč (240 000 Kč − (240 000 Kč × 30 %)). Vypočtená daň z příjmů ve výši 25 200 Kč (168 000 Kč × 15 %) je nižší než sleva na poplatníka, takže paní Andrea nebude z nájmu platit žádné daně.

Tip: Jak se daní pronájem?

Příklad 2: Příjem pouze z nájmu a řešení pojistného vztahu

Pan Martin má během roku 2023 pouze příjem z nájmu ze zděděných nemovitostí ve výši 600 000 Kč. Pan Martin není pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, a proto je v registru své zdravotní pojišťovny veden jako OBZP. Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí samy platit zdravotní pojištění. V roce 2023 činí měsíční platba 2336 Kč. Osobou bez zdanitelných příjmů jsou všichni pojištěnci, kteří nejsou zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem. Pan Martin si také dobrovolně platí během roku minimální důchodové pojištění ve výši 2823 Kč měsíčně. V opačném případě by neměl rok 2023 zohledněn pro důchodové účely.

Příklad 3: Zaměstnanec s příjmy z nájmu

Zaměstnanec Radek má mimo pravidelnou hrubou mzdu ještě roční příjem z nájmu ve výši 168 000 Kč. Výdaje uplatní pan Radek 30% výdajovým paušálem, všechny daňové slevy a daňové odpočty má pan Radek využité pro příjmy ze zaměstnání. Efektivní daňovou sazbu pro příjem z nájmu má pan Radek ve výši 10,5 % (17 640 Kč : 168 000 Kč), neboť vypočtená daň z příjmů je 17 640 Kč (168 000 Kč × 0,7 × 0,15). Efektivní daňovou sazbu tedy snížil výdajový paušál. 

Příklad 4: Daňová sazba pro příjem z nájmu ve výši 23 %

Manažerka Lucie má hrubou mzdu ze zaměstnání za letošní rok vyšší než 1 935 552 Kč, to znamená, že veškerý její roční daňový základ z nájmu podléhá již vyšší 23% sazbě daně z příjmů. Navíc dosáhla příjmu z nájmu ve výši 200 tisíc korun. Pro účely odvodu vyšší 23% daně z příjmů se hodnotí i příjem z nájmu. Při využití 30% výdajového paušálu činí efektivní sazba daně z příjmu pro příjem z nájmu ve výši 200 000 Kč již 16,1 % (32 200 Kč : 200 000 Kč), neboť vypočtená daň z příjmu je 32 200 Kč (200 000 Kč × 0,7 × 0,23).

Čtěte také: Kdo musí odvádět vyšší 23% daň z příjmů?

Příklad 5: Kvůli příjmům z pronájmu nevzniká nárok na daňový bonus

Paní Hedvika je po celý rok 2023 na rodičovské dovolené, ale ještě má k rodičovskému příspěvku příjem z nájmu. Roční příjem z nájmu činí 144 000 Kč. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka je roční daň z příjmu nulová. Paní Hedvika by však neměla v daňovém přiznání uplatňovat daňové zvýhodnění na syna, neboť nárok na roční daňový bonus vzniká pouze v případě, že rozhodné vlastní příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti jsou za rok 2023 alespoň ve výši 103 800 Kč. Pro rodinu je finančně výhodnější, když daňové zvýhodnění na syna uplatní v daňovém přiznání manžel paní Hedviky. Daňoví poplatníci mající pouze příjmy z nájmu nemohou obdržet daňový bonus.