Kdo musí letos odvádět vyšší 23% daň z příjmů?

16.02.2024 | , Finance.cz
DANĚ


Solidární daň byla zrušena, ale někteří lidé musejí platit 23% daň z příjmů. Kdo ji musí odvést za rok 2023 a v roce 2024?

Solidární přirážka byla ve výši 7 % a jednalo se o tzv. daň bohatých, neboť ji odváděly ještě s klasickou 15% daní osoby, které měly nadprůměrně vysoké příjmy. V roce 2021 však došlo k jejímu zrušení a nahradila ji sazba daně ve výši 23 %. Kdo ji musí odvádět a jakých příjmů se týká?

Zrušení solidární přirážky a daň z příjmů 23 %

Na začátku roku 2021 vstoupil v platnost daňový balíček, který připravilo Ministerstvo financí. Kromě zvýšení základní daňové slevy na poplatníka anebo zrušení superhrubé mzdy došlo také k zavedení další sazby daně z příjmů, a to ve výši 23 %.

Tato sazba pak pro příjmy od roku 2021 nahrazuje solidární zdanění. Poprvé ji v roce 2021 pocítili zaměstnanci s nadprůměrně vysokými příjmy v lednové výplatě, která na účet přichází v únoru. OSVČ se nový typ zdanění dotklo až při podávání daňového přiznání za rok 2021.

Kdo odvede 23% daň z příjmů 2023, 2024? Zrušená solidární daň

Zdroj: Shutterstock

 

Z čeho se vypočítá daň z příjmů?

Daň z příjmů je vypočtena z daňového základu, který se sníží o nezdanitelné části základu daně a odečitatelné položky, pokud má poplatník na odečet nárok, a následně se zaokrouhlí na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového daňového základu a sazby pro tuto část základu daně.

Kdo bude z příjmů za rok 2023 a 2024 odvádět 23% daň a jak?

Limit příjmů pro platbu 23% daně zůstal v roce 2023 stejný, jako tomu bylo u daně solidární. Podlehne mu tedy daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2023 na 40 324 Kč. 

V roce 2023 se hrubá měsíční mzda do 161 296 Kč bude danit 15 %. Pokud však hrubá mzda bude vyšší, na rozdíl mezi mzdou a měsíčním limitem se uplatní 23% sazba. Limit pro roční příjmy a zisky pak v roce 2023 činil 1 935 552 Kč.

V roce 2024 však dochází k výrazné změně. Ročním limitem již nebude 48násobek průměrné mzdy, ale už 36násobek průměrné mzdy, kvůli čemuž se vyšší sazba daně dotkne daleko více osob než v předchozích letech. Předně půjde o měsíční příjmy nad 131 901 Kč a roční nad 1 582 812 Kč.

Jaké příjmy se budou danit 23 %? Týká se vyšší zdanění i pasivních příjmů?

23% sazba daně se může zdát téměř totožná s původní solidární přirážkou. Není tomu ale tak. Solidární dani totiž podléhaly hlavně příjmy ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, nijak se nedotýkala tzv. pasivních příjmů, na jejichž dosažení se nevynakládá nijak zvýšené úsilí a není pro jejich zajištění ani vyžadovaná přítomnost poplatníka. Sem pak můžeme zařadit příjmy z pronájmu nemovitosti nebo také kapitálového majetku.

V zákoně o daních z příjmů pak není nijak vymezeno, že by se jim 23% sazba nějak vyhýbala, což znamená, že se pasivní příjmy od roku 2021 započítávají do limitu pro případné uplatnění vyšší sazby daně z příjmů.

Maximální vyměřovací základ 2024

Výpočet maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění zůstává na rozdíl od výpočtu limitu pro vyšší sazbu daně stejný. Jedná se tedy stejně jako v předchozích letech o 48násobek stanovené průměrné mzdy. 

Maximální vyměřovací základ pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro účely sociálního pojištění činí v roce 2024 2 110 416 Kč. Z peněz nad tuto částku se již sociální pojištění neodvádí. V rámci zdravotního pojištění pak žádný strop neexistuje.

Jak fungovala solidární daň?

  • Daň se platila z rozdílu kladného součtu všech příjmů poplatníka a 48násobku průměrné mzdy.
  • U zaměstnanců se odváděla z hrubé mzdy a u OSVČ ze zisku (příjem ponížený o výdaje).
  • Solidární přirážka k základní 15% sazbě činila ještě dalších 7 %.
  • Limitem byla roční hrubá mzda nebo zisk 1 672 080 Kč v roce 2020, měsíčně pak 139 340 Kč.
  • Pokud měl zaměstnanec měsíční mzdu vyšší než 139 340 Kč anebo v součtu za 12 kalendářních měsíců byla vyšší než zmíněný roční limit, měl navíc povinnost podat daňové přiznání.
  • Solidární dani nepodléhaly tzv. pasivní příjmy, jako jsou např. příjmy z pronájmu nemovitosti nebo kapitálového majetku. Odvádět se pak nemusela ani z peněz z prodeje nemovitosti.

Autor článku

Lucie Mečířová

Lucie Mečířová

Redaktorka Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 53 krát