Minimální zdravotní pojištění pro zaměstnance v roce 2024

Zaměstnanci odvádějí na zdravotní pojištění ze své hrubé mzdy 4,5 % a dalších 9 % na zdravotním pojištění za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Celou souhrnnou částku zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance zasílá na účet příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnavatel. Zaměstnanec si sám zdravotní pojištění neplatí. Zdravotní pojišťovna ovšem musí za každého svého pojištěnce, který je zaměstnancem, obdržet alespoň minimální zdravotní pojištění.

• Minimální vyměřovací základ
• Dopočet do minima jde na vrub zaměstnance
• Praktický příklad
• Na koho se minimální vyměřovací základ nevztahuje?

Zdroj: Shutterstock

Minimální vyměřovací základ

Minimální měsíční částka zdravotního pojištění činí 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2024 je to tedy částka 2 552 Kč (18 900 Kč × 13,5 %), neboť minimální měsíční mzda v roce 2024 pro práci na plný úvazek činí 18 900 Kč. V letošním roce je měsíční minimální mzda vyšší o 1600 Kč než v roce 2023. V praxi platí minimální vyměřovací základ pro zaměstnance, kteří pracují na zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod.

Tip: Mzdová kalkulačka pro rok 2024

Dopočet do minima jde na vrub zaměstnance

V případě, že má zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod hrubou mzdu či hrubou odměnu nižší než 18 900 Kč, má efektivní sazbu zdravotního pojištění vyšší než ostatní zaměstnanci. Zaměstnavatel totiž stále odvádí na zdravotní pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance a dopočet do částky 2552 Kč jde k tíži zaměstnance. Skutečná sazba zdravotního pojištění je tak vyšší než 4,5 %.

Praktický příklad

Paní Marcela má zdravotní problémy, a tak dočasně zvolila práci na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 17 000 Kč. Pro paní Marcelu platí minimální vyměřovací základ. Povinné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za paní Marcelu činí 1530 Kč (17 000 Kč × 9 %). Sama paní Marcela však na zdravotním pojištění nezaplatí 765 Kč (17 000 Kč × 4,5 %), nýbrž 1022 Kč (2552 Kč − 1530 Kč), neboť musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Efektivní sazba zdravotního pojištění placeného paní Marcelou je tak 6,01 % (1022 Kč : 17 000 Kč). Pokud by měla paní Marcela hrubou měsíční mzdu ještě nižší než 17 000 Kč, byla by efektivní sazba zdravotního pojištění ještě vyšší.

Čtěte také: Proč není zdanění práce nejvyšší u zaměstnanců s nadstandardními příjmy?

Na koho se minimální vyměřovací základ nevztahuje?

Dodržení minimálního vyměřovacího základu neplatí např. pro zaměstnance, kteří jsou současně státními pojištěnci (např. penzisté, příjemci rodičovského příspěvku či studenti) nebo mají příjem i z dalšího zaměstnání a součet hrubých mezd je vyšší než 18 900 Kč, nebo odvádí zálohy na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši jako OSVČ. Zdravotní pojištění v takových případech se vždy vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, tedy bez provedení dopočtu do minima.

Tip: Kolik si v roce 2024 připlatíte jako OSVČ?

Praktický příklad

Starobní důchodce Lukáš pracuje v roce 2024 na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 15 000 Kč. Z hrubé mzdy je panu Lukášovi odvedeno zdravotní pojištění ve výši 657 Kč (4,5 % z 15 000 Kč) a zaměstnavatel za pana Lukáše platí zdravotní pojištění ve výši 1350 Kč (9 % z 15 000 Kč). Přestože je pan Lukáš již v řádném starobním důchodu, musí ze své hrubé mzdy platit zdravotní pojištění, neboť pracující starobní důchodci nejsou nijak speciálně osvobozeni od platby zdravotního pojištění. Zdravotní pojištění se však vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, pro pracující starobní důchodce neplatí minimální vyměřovací základ.

Čtěte také: 

Co se v roce 2024 mění u nemocenského pojištění zaměstnanců i OSVČ?