Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Co vstupuje do výpočtu důchodu

Základem výpočtu důchodu je roční vyměřovací základ, který získáme vynásobíme-li vyměřovací základ (jednoduše naše příjmy v daném roce) koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ

Vyměřovací základ (příjmy vstupující do výpočtu důchodu) není tak jednoduché definovat. Pro výpočet starobního důchodu za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení. To znamená, že všechny příjmy, ze kterých odvádíte pojistné (viz výše), vstupují do výpočtu důchodu. V případě, že z příjmů neplatíte pojistné, pak do výpočtu nevstupují.

Tento roční vyměřovací základ pak vydělíme rozdílem počtu kalendářních dnů za daný rok a počtem vyloučených dnů a vynásobíme číslem 30,4167 (to je průměrný počet dní v kalendářním měsíci). Výsledkem je osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda pojištěnce za jeho produktivní život. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se dřívější příjmy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci v daném roce, tak aby všechny příjmy v jednotlivých letech byly pro důchodové účely na srovnatelné úrovni. Z osobního vyměřovacího základu se následně počítá měsíční penze. Osobní vyměřovací základ je spolu s počtem získaných let pojištění základním údajem pro výpočet penze. Vyměřovací základ se dále redukuje. Od roku 2017 dochází ke změně redukčních hranic:

  • Do částky první redukční hranice (12 423 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (12 423 Kč) do druhé redukční hranice (112 928 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (112 928 Kč) se již nepřihlíží.

Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu.

Redukce vyměřovacího základu v roce 2016:

  • Do částky první redukční hranice (11 883 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (11 883 Kč) do druhé redukční hranice (108 024 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (108 024 Kč) se již nepřihlíží.

Redukce vyměřovacího základu v roce 2015:

  • Do částky první redukční hranice (11 709 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (11 709 Kč) do druhé redukční hranice (106 444 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (106 444 Kč) se již nepřihlíží.

Redukce vyměřovacího základu v roce 2014:

  • Do částky první redukční hranice (11 415 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (11 415 Kč) do druhé redukční hranice (30 090 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Z částky nad druhou redukční hranici (30 090 Kč) do třetí redukční hranice (103 768 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 22 %
  • Nad třetí redukční hranici (103 768 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 3 %.
     

Údaje pro výpočet důchodů přiznaných v roce 2015, 2016, 2017

V roce Koeficient nárůstu VVZ Všeobecný vyměřovací Přepočítací
  2015 2016 2017 základ koeficient
1986 8,9778 9,1111 9,5248 2 964 Kč  
1987 8,7938 8,9244 9,3296 3 026 Kč  
1988 8,5978 8,7255 9,1216 3 095 Kč  
1989 8,3944 8,5190 8,9058 3170 Kč  
1990 8,0980 8,2183 8,5914 3 286 Kč  
1991 7,0174 7,1217 7,4450 3 792 Kč  
1992 5,7300 5,8151 6,0791 4 644 Kč  
1993 4,5745 4,6425 4,8533 5 817 Kč  
1994 3,8588 3,9161 4,0939 6 896 Kč 1,1914
1995 3,2563 3,3046 3,4546 8 172 Kč 1,1978
1996 2,7501 2,7910 2,9177 9 676 Kč 1,1194
1997 2,4879 2,5248 2,6394 10 696 Kč 1,0891
1998 2,2757 2,3095 2,4144 11 693 Kč 1,0850
1999 2,1027 2,1340 2,2308 12 655 Kč 1,0620
2000 1,9726 2,0019 2,0928 13 490 Kč 1,0942
2001 1,8176 1,8446 1,9284 14 640 Kč 1,0693
2002 1,6937 1,7189 1,7969 15 711 Kč 1,0717
2003 1,5869 1,6104 1,6835 16 769 Kč 1,0665
2004 1,4881 1,5102 1,5788 17 882 Kč 1,0532
2005 1,4148 1,4358 1,5010 18 809 Kč 1,0707
2006 1,3272 1,3469 1,4080 20 050 Kč 1,0753
2007 1,2361 1,2545 1,3114 21 527 Kč 1,0942
2008 1,1430 1,1600 1,2127 23 280 Kč 1,0184
2009 1,1046 1,1210 1,1719 24 091 Kč 1,0269
2010 1,0850 1,1011 1,1511 24 526 Kč 1,0249
2011 1,0605 1,0762 1,1251 25 093 Kč 1,0315
2012 1,0273 1,0426 1,0899 25 903 Kč 1,0015
2013 1,0273 1,0426 1,0899 25 903 Kč 1,0273
2014 1,0000 1,0246 1,0711 26 357 Kč 1,0246
2015   1,0000 1,0396 27 156 Kč 1,0396
2016     1,0000    
 

Základní a procentní výměra

Základní a procentní výměra jsou dvě části starobního důchodu.

  • Základní výměra důchodu v roce 2017 je dána částkou 2 550 Kč, v roce 2016 pak 2 440 Kč,  2 400 Kč (2015), 2 340 Kč (2014), 2 330 Kč (2013), 2 270 Kč (2012) a je pro všechny stejná.
  • Procentní výměra důchodu závisí na dosažených příjmech a získaném počtu let pojištění. U důchodu přiznaných v roce 2017 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2016, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění.

Rozhodné období

Osobní vyměřovací základ počítáme za tzv. rozhodné období. Rozhodné období začíná kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, ve kterém se přiznává důchod. Jestliže je důchod přiznananý v roce 2017, tak se hodnotí roky 1986 až 2016. Vládou schválená „malá důchodová reforma“ mimo jiné prodloužila rozhodné období, ze kterého se počítá osobní vyměřovací základ. Nově je totiž v § 18 definováno, „že rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Nadále se nebudou počítat příjmy před rokem 1986.“ Postupně se tedy bude rozšiřovat rozhodné období.

Informativní list důchodového pojištění

Vše potřebné pro výpočet důchodu, tedy doby pojištění a vyloučené doby a vyměřovací základy v jednotlivých letech najdete v tzv. osobním informativním listě důchodového pojištění, o který lze požádat Českou správu sociálního zabezpečení podle § 40a zákona č. 582/1991 Sb. (Odbor správy údajové základny). Toto právo může každý využít jednou za kalendářní rok.

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list by měl přijít do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Každý by si měl tento list obstarat před podáním žádostio důchod, aby stačil vyřešit chybějící údaje v dostatečném předstihu.

 

Sdílení a tisk

Související aktuality

Jak vysoký bude invalidní důchod z mládí v roce 2017?

08.12.2016  |  Petr Gola

Při splnění zákonných podmínek má nárok na invalidní důchod i mladistvý, který nikdy nepracoval. Kdo má nárok…

Zaměstnanecké benefity: Roste zájem o volnočasové aktivity

05.12.2016  |  Redakce

Zaměstnanecké benefity v nějaké podobě dnes nabízí až 99 % českých firem, průměrně přitom zaměstnanec obdrží celkem 12 odměn. Vyplývá to z průzkumu…

6 tipů, jak být správným leaderem a vyvarovat se chyb

03.11.2016  |  Redakce

Leadership je pojem, o kterém se v souvislosti s byznysem v současné době hodně mluví. A je jedno, jestli máte na starosti celou firmu, nebo jen malý…
Zobrazit další související aktuality