Teď to nejtěžší, zemědělství

Minulý týden začala Česká republika projednávat s vyjednavači Evropské unie důležitou kapitolu zemědělství.

Spolu s ČR otevřelo kapitolu zemědělství i dalších pět členů první skupiny kandidátů, tj. Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovinsko. Vstupní jednání první šestky kandidátů tak vstoupilo podle shodného názoru znalců do rozhodující fáze. Do dnešního dne bylo už otevřeno 29 z 31 kapitol, do nichž byly rozděleny oblasti, v nichž uchazeči musí ještě před vstupem harmonizovat zákony a normy s legislativou Unie.

Česká republika si vede v jednání docela dobře, neboť od dubna 1998, kdy vstupní řízení bylo odstartováno, už dokázala uzavřít projednávání 13 kapitol. Se 16 uzavřenými kapitolami je v první šestce uchazečů úspěšnější jen Kypr. Stejný počet kapitol jako ČR uzavřelo ještě Estonsko. Ostatní členové první šestky jsou za námi - Slovinsko projednalo 12 kapitol, Polsko a

Za nejtvrdší oříšek je považována právě kapitola zemědělství, o níž se nikdo ani neodvažuje předvídat, kolik měsíců jednání si vyžádá. Důvodů je několik. První je ten, že tzv. společná zemědělská politika Unie je nejpodrobněji rozpracovanou oblastí a její regulací se zabývá asi 40 000 stránek právních textů EU. To už samo o sobě, pokud má být transponováno do norem a předpisů nových členů, představuje gigantickou práci. Druhý, patrně hlavní důvod je

Tři problémy

Výchozí pozice vyjednavačů jsou tak vzdálené, že mnozí pozorovatelé si kladou otázku, zda právě nemožnost nalézt oboustranně přijatelný kompromis nezpůsobí, že noví členové budou přijati později než v roce 2003. Jde o tři hlavní problémy. První se týká tzv. přímých plateb, které dostávají zemědělci v Unii. Rozpočet EU na léta 2000-2006 nepočítá s tím, že by zemědělci v nových členských zemích tyto platby dostávali od chvíle vstupu do Unie. Všech šest uchazečů to však požaduje, neboť jinak by byli jejich zemědělci vůči rolníkům ve stávajících zemích diskriminováni.

Druhý se týká kvót

Třetím problémem jsou veterinární a fytosanitární předpisy, jejichž zavedení si vyžádá velké prostředky. Proto všechny kandidátské země včetně ČR požadují kratší či delší přechodná období. ČR např. požaduje tříleté přechodné období pro zavedení úprav v mlékárnách a na jatkách, které normy

Zemědělství a rozšíření EU

Ministr Jan Kavan vyjádřil v Lucemburku naději, že ČR dokáže i tuto složitou zemědělskou legislativu včas zavést. ČR má vůči některých jiným členům první šestky kandidátů výhodu v tom, že jakkoliv je zemědělství pro zemi důležité, vytváří jen 2 % HDP a pracují v něm jen 4 % hospodářsky činného obyvatelstva.

Dramatičtější je v tomto ohledu postavení Polska, v jehož zemědělství pracuje víc než 20 % hospodářsky činného obyvatelstva a průměrná velikost asi 2,1 milionu hospodářství se pohybuje kolem sedmi hektarů. Vzhledem k tomu, že Varšava přitom prosazuje přes odpor Bruselu požadavek přímých plateb pro své rolníky důrazněji než ostatní uchazeči, mnozí pozorovatelé si kladou otázku, zda to nakonec nepovede k odk

Představitelé EU v čele s předsedou Evropské komise Romanem Prodim dosud rezolutně odmítají názor, že by docházelo k nějakému zpomalení přijímacího procesu. O tom, zda EU bude opravdu připravena, jak prohlašuje, přijmout koncem roku 2002 nové členy, pokud budou náležitě připraveni, rozhodne zřejmě v poslední instanci probíhající mezivládní konference, která má být zakončena koncem roku summitem EU v Nice. Od 1. července přebírá v Unii na půl roku předsednictví Francie. Francouzsk

Zdroj: Ekonom 25/2000