Předseda Evropské komise Romano Prodi a komisař pro otázky rozšíření EU Günter Verheugen včera před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku svorně prohlásili, že strategie a instrumentárium pro přijímání nových členů ze střední a východní Evropy jsou již jednoznačně definovány a nemění se. Brusel má v dané věci totiž zcela konkrétní mandát šéfů vlád a států patnáctky.
V reakci na pochyby, které vzbudilo na západě i východě Evropy Verheugenovo interview pro Süddeutsche Zeitung, v němž vybízel, aby se hlavně v Německu zvážilo vypsání referenda k rozšíření EU, komisař včera poslance Evropského parlamentu naléhavě ujistil, že ani on, ani Brusel nevytyčují žádné nové podmínky k přijetí uchazečů. Uvedl, že své vyjádření pro noviny chápe jen tak, že je nezbytné získat pro rozšíření širokou podporu obyvatelstva ve stávajících zemích Evropské unie. Bilanci dosavadního procesu směřujícího k rozšíření pak označil za pozitivní. Komisař EU také prohlásil, že to plně potvrdí rovněž hodnotící zprávy, jež Evropská komise zveřejní letos v listopadu. Komise očekává, že tyto dokumenty doloží, jak velký pokrok uchazeči zaznamenali ve snaze dosáhnout své zralosti k plnému členství v EU.
Verheugen se včera podělil s poslanci Evropského parlamentu o své "osobní přesvědčení", že rozšíření unie směrem na východ přinese politické a ekonomické výhody oběma stranám, a to ihned od samého počátku. Přimlouval se dále, aby se v západní Evropě za tímto účelem rozeběhla široce založená informační kampaň. Smyslem podobného kroku by mělo být, aby se existující obavy a starosti, které si dělají občané v řadě členských zemí unie, spojené s blížícím se rozšířením EU, nezametaly pod koberec, ale aby je také politici brali zcela vážně.
Romano Prodi předtím ujistil poslance jménem všech členů Evropské komise, včetně Verheugena, že se celý jeho bruselský tým zasazuje - jasně a bezpodmínečně - o zdar procesu rozšiřování EU. Šéf komise zároveň ocenil, že na tomto poli vyvíjejí nemalé úsilí rovněž samotné kandidátské země. Toto vědomí ho podle jeho vlastních slov pak opravňuje vyslovit rovněž přání, aby na veškeré toto úsilí uměly také vlády všech členských zemí evropské "patnáctky" reagovat s patřičnou "politickou velkorysostí". Prodi ukončil také všechny spekulace týkající se případného Verheugenova odvolání. Vyjádřil mu "plnou důvěru" a usoudil, že "zcela sdílí a podporuje" linii komise. Upozornil, že velmi lpí na "věrnosti všech komisařů" politice EK a že "nemá nedostatek prostředků, jak ji prosadit". Měl tím na mysli nové právo předsedy odvolávat jednotlivé členy komise.
Šéf bruselského týmu komisařů poslancům Evropského parlamentu ihned objasnil, co se za těmito jeho slovy skrývá: Vše by mělo směřovat k tomu, aby prosincový summit EU, který se bude konat ve francouzské Nice, vyústil právě v takové závěry, jež umožní, aby se "patnáctka" připravila k přijímání nových členských států k 1. lednu 2003, tedy datu, které bylo stanoveno již dříve. Aby se tak stalo, je podle Prodiho souběžně žádoucí dosáhnout všeobecného souhlasu s rozšířením unie, a to na všech úrovních. Předseda Evropské komise pak dodal: "Každý z nás musí občanům vysvětlovat, co vše je ve hře, když se jedná o rozšíření EU."
Tváří v tvář poslancům, z nichž mnozí Verheugenův požadavek referenda ostře kritizovali jako pokus zvyšovat laťku pro vstup nových zemí uprostřed právě probíhající "soutěže", se evropský komisař hájil s tím, že podobný dojem vznikl jen nepochopením jeho slov. "Nepožadoval jsem, aby se k této otázce zavádělo všelidové hlasování - ani v Německu, ani kdekoli jinde," řekl. Verheugen pak zopakoval, že v interview se jednalo pouze o jeho "osobní pohledy", v nichž se jen odvolal na stávající poměry ve Spolkové republice. Dodal, že Evropská komise si přeje dospět k rozšíření, co nejdříve to bude možné, a že sám se o to již celý rok, co je ve funkci, "vášnivě snaží". Každopádně se však podle jeho názoru musí i prostým lidem umět zprostředkovat vědomí, že přijímání nových členů je na jedné straně "historická šance" a zároveň velká výzva pro samotnou EU.