Reformní ekonomiky čelí rizikům

Evropská unie tvrdí, že kandidátské země postupují úspěšně, ale vysílá současně smíšené signály.

Makroekonomické fundamenty transformujících se ekonomik střední a východní Evropy se celkově zlepšují a trh posiluje. Přesto existuje celá řada slabin, které reformní země musejí odstranit, prohlásili představitelé skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 v Praze. Nutnost dalších změn vidí G7 především ve fiskální politice a struktuře zadlužení, ale i v oblasti bankovního sektoru.

Na reformní státy však číhá celá řada dalších rizik. Podstatným problémem je například zvyšující se diferenciace mezi mezi tzv. první skupinou kandidátských zemí na vstup do EU a potenciální druhou vlnou. Takový názor zastává slovenská ministryně financí Brigita Schmögnerová. Naznačuje to i vývoj ekonomik: Česká vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,9 procenta, shodně jako na slovenská, zatímco maďarská a polská podstatně víc - o 5,9 a 5,2 procenta.

Guvernér Maďarské národní banky György Surányi upozorňuje na nový fenomén mezi čekateli, a to dohánění ekonomického rozvoje. "Z čistě makroekonomického hlediska můžeme říci, že hlavní rozdíl mezi těmito zeměmi není v jejich statusu, ale v růstu," tvrdí guvernér Surányi. Upozorňuje na riziko při hledání optimální úrovně vnějšího zadlužení a na vysoké riziko růstu inflace.

Takové země jako Česká republika nebo Maďarsko jsou relativně citlivé na otřesy komoditního trhu, které vytvářejí silné inflační tlaky. Jde především o současný vývoj světových cen ropy, který by mohl způsobit až dvouprocentní otřes v Evropě, ale až čtyřprocentní otřes v reformních středoevropských zemích.

Skupina pěti uchazečských zemí G5, která zahrnuje Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko, zaznamenala zřetelný pokrok v přibližování k tzv. maastrichtským kritériím Evropské unie. Odborníci však tvrdí, že kandidáti jsou nuceni se vypořádat s vyššími náklady, souvisejícími se vstupem do unie. Dalším rizikovým faktorem jsou podle představitelů reformních zemí signály nestability, vysílané evropským měnovým systémem. Zástupci G5 se v Praze shodli i v tom, že rizikem ze strany unie jsou politické machinace bránící stanovit pevný termín rozšíření unie. Navíc Brusel ne vždy jasně vyjadřuje to, co vlastně chce, řekl mimo jiné maďarský ministr financí Zsigmond Járai. Ten upozornil, že přestože unie žádá reformy v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví, konkrétně nevyjadřuje, jaká opatření mají být učiněna.