Varšava stále čeká na potvrzení data

Budeme se tázat francouzské strany, do jaké míry může její předsednictví dát politický impuls ke zrychlení procesu rozšiřování - prohlásil před odletem vládní delegace z Varšavy hlavní premiérův poradce pro evropskou integraci a tajemník vládního výboru evropské integrace Jacek Saryusz-Wolski.

Už letos v květnu při návštěvě polského prezidenta Aleksandra Kwasniewského v Paříži bylo tematem číslo jedna potvrzení data vstupu Polska do Unie v roce 2003. Ale ani tehdy ani tentokrát se polští představitelé s takovým ujištěním do Varšavy nevraceli.

Jak premiér L. Jospin, tak prezident J. Chirac sice Buzka ujistili, že "si nelze příští Unii bez Polska představit" (Jospin) a že "Francie za svého předsednictví bude podporovat přijetí Polska za podmínek, jaké si polská strana přeje" (Chirac), nicméně datum 1. 1. 2003 v Paříži výslovně nepadlo. A to ani přesto, že atmosféra rozhovorů byla srdečná, k čemuž přispělo nepochybně i to, že vstupem France Telecom do polských telekomunikací se Francie s 10 mld. USD investic stane letos největším zahraničním investorem v Polsku.

Příčiny, proč se Buzkovi nepodařilo dosáhnout potvrzení data vstupu, ač by to jeho vláda z vnitropolitických důvodů v současném předvolebním období v zemi naléhavě potřebovala, je třeba hledat jak na straně Unie, tak v Polsku samém.

Mezivládní konference, která má reformovat instituce Unie, aby byly akceschopné i po zvýšení počtu členských zemí z nynějších 15 na 27, přešlapuje na místě - mírně řečeno - a Francie, která Unii v dané chvíli předsedá, nemůže Varšavě odpovědně potvrdit ani datum ukončení přijímacího řízení ani datum vstupu. Za jediný nový tón ve francouzském stanovisku pozorovatelé označují to, že Paříž se nyní kloní k tomu, že ratifikace nové smlouvy o Unii a ratifikace dohod o přijetí nových členů parlamentu patnáctky by mohla probíhat současně, což by urychlilo přijetí nových členů zhruba o rok.

Pokud jde o polskou stranu, pak ani zde není zatím jisté, zda bude opravdu k 1. 1. 2003 na vstup připravena, ač o tom zatím všechny ujišťuje. Třebaže Sejm urychlil v poslední době harmonizaci polské legislativy s unijní, zbývá mu ještě přijmout asi 180 zákonů. A z 31 kapitol přijímacího řízení Polsko zatím uzavřelo deset s tím, že ty nejobtížnější dosud nebyly otevřeny.

Sem patří zejména zemědělství, jehož restrukturalizace je teprve na počátku. Na polském venkově žije 38 % obyvatel země a téměř 12 mil. osob tam žijících je spojeno se zemědělstvím. Varšava přitom trvá na tom, aby polští rolníci dostávali hned po vstupu tzv. přímé dotace v rámci společné zemědělské politiky jako ostatní rolníci v Unii. Jenže rozpočet EU na léta 2000-2005 s těmito prostředky nepočítá a Brusel v dané chvíli o jeho změně odmítá diskutovat.

Od května do začátku září se zmenšil počet stoupenců vstupu Polska do Evropské unie o 4 %, na 55 %. Každý druhý respondent v průzkumu, který ve dnech 1.-4. září provedlo Středisko výzkumu veřejného mínění, si myslí, že vztahy Polska se zeměmi EU jsou výhodné především pro státy patnáctky. Celkově však 58 % Poláků soudí, že Polsko není dosud pro špatný stav svého hospodářství na spojení s Unií připraveno, a 27 % zastává názor, že integrace může urychlit zlepšení polské ekonomiky.