Podílové fondy nabízejí vyšší výnos než termínované vklady

03.03.1999 | ,
Domovská stránka


Zhodnocení podílů za minulý rok je často vysoko nad inflací - Fondy očekávají příliv investorů Neblahá zkušenost z kupónové privatizace a obava z tunelářských firem dosud odrazovali většinu Čechů od investice do otevřených podílových fondů. Situaci pravděpodobně již letos výrazně změní nízké úrokové sazby v bankách a vysoká zhodnocení podílových listů. PRAHA- Nezaujatý pozorovatel přicházejícíz vyspělých finančních trhů západní Evropy nebo severní Ameriky pravděpodobně jen nechápavě kroutí hlavou při pohledu na obyvatele České republiky, kterak v drtivé většině odevzdaně ukládají své úspory do bankovních produktů úročených často pod hladinou inflace a následně přihlížejí jejich pomalému znehodnocování. Přitom je již dnes možné nalézt na trhu finančních instrumentů produkty kolektivního investování, které mohou i velmi konzervativnímu investorovi, tedy s minimálním rizikem, nabídnout výnos přesahující míru inflace. Ve vyspělých zemích jsou tímto instrumentem nejčastěji podílové listy otevřených podílových fondů. Češi fondy neprávem opomíjejí Důvodů pomalého rozjezdu této progresivní formy kolektivního investování v České republice je několik. Tím hlavním je opatrný postoj české veřejnosti k jakékoli instituci, která má ve svém názvu slovo fond. Tato dnes již iracionální averze se opírá především o několik všeobecně známých kauz vytunelovaných privatizačních fondů. Dalšími důvody jsou dlouhá tradice takzvaného bezpečného spoření , byť se záporným reálným výnosem, opticky vysoké úroky, nedůvěra v nezdravý kapitálový trh a v neposlední řadě také velmi malá informovanost o alternativních možnostech kolektivního investování. Na nestandardnost této situace nejlépe ukazují statistiky z finančních trhů vyspělých zemí. Například ve Spojených státech je prostřednictvím otevřených podílových fondů investováno více než 50% z celkových úspor obyvatelstva, v Evropské unii se toto číslo pohybuje někde mezi 30 a 40 %. V České republice to v loňském roce bylo přibližně 0,6 %. Typy fondů Společným rysem všech typů fondů je v zásadě totožný cíl jejich existence. Shromáždit finanční prostředky od investorů a ty pak co nejlépe zhodnocovat operacemi na finančních a kapitálových trzích. Fondy lze obecně rozdělit na investiční a podílové. Podílové fondy dále dělíme na otevřené a uzavřené. Investiční fond je forma určená původně především institucionálním investorům. Kapitál získává vydáváním akcií a tento pak zhodnocuje na finančním trhu. V případěúspěšného hospodaření je majitelům vyplácena dividenda- neboli podíl na zisku fondu. Investiční fond tedy funguje prakticky stejně jako jakákoliv jiná akciová společnost. V případě, že chce investor vystoupit nebo vstoupit do investičního fondu, činí tak prostřednictvím nákupu nebo prodeje jeho na Burze cenných papírů nebo v RM-Systému. Majitel investičního fondu má všechna obvyklá akcionářská práva jako je například možnost podílet se na rozhodování fondu účastí na valné hromadě. Jak se však mohla většina obyvatel České republiky díky kupónovému experimentu přesvědčit, je výkon tohoto práva pro drobného investora, tedy většinu z nás, spíše na obtíž. Navíc akcionář držící jen několik akcií, tedy pouze nepatrný zlomek z celkového počtu, nemá ani při nejlepší vůli sebemenší vliv na řízení a hospodaření fondu. V případě podílových fondů shromažďuje investiční společnost peněžní prostředky prodejem nikoliv akcií, ale podílových listů. Podílový list je cenný papír, na jehož základě je jeho majitel oprávněn disponovat s podílem na majetku a zisku z portfolia vytvořeného fondem. U uzavřených podílových fondů je prodej podílových listů nějakým způsobem limitován. Buď je omezena velikost emise, k dispozici je pouze určitý počet podílových listů, nebo je omezena doba jejich prodeje. S podílovými listy uzavřených fondů se rovněž obchoduje přímo na kapitálových trzích, podílník tedy nemá nárok na zpětný prodej podílových listů investiční společnosti a současně nemá ani žádná hlasovací práva. Nejprogresivnějším a nejrozšířenějším typem kolektivního investo-vání jsou však jednoznačně otevřené podílové fondy. U tohoto typu fondů není vydávání podílových listů nijak omezeno- ani časem ani počtem podílů. Úspěšné fondy mohou tedy neustále růst. Fond vydává podílové listy, takto získaný kapitál investuje a zisk plynoucí z této investice zvyšuje jeho čisté obchodní jmění, čímž roste i hodnota podílů. Nejdůležitějším rysem otevřených podílových fondů, který je výrazně odlišuje od ostatních způsobů kolektivního investování, je však nárok podílníků na zpětný prodej podílových listů. Tyto od nich musí investiční společnost povinně odkoupit nejdéle do 30 dnů od zažádání. Z toho plyne pro investora velká výhoda: takřka životní motivace správce fond kvalitně řídit. Jinak mohou investoři kdykoliv odejít a fond zanikne, říká investiční poradce z brněnské firmy Moneco Petr Šimčák. Cena, za kterou investiční společnost podílové listy odkoupí, se vyhlašuje, denně případně týdně, a závisí na úspěšnosti hospodaření správce s majetkem fondu. Dalším nesporným kladem investice do otevřených podílových fondů je fakt, že investuje-li fyzická osoba do podílových listů na dobu delší než 6 měsíců, jsou dosažené výnosy z jejich prodeje osvobozeny od zdanění. Na rozdíl od termínovaného vkladu, který je zdaněn vždy, bez ohledu na dobu uložení. Potřebujete-li však své peníze dříve než za půl roku, budou vám výnosy z prodeje podílového listu, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní hodnotou, zařazeny jako příjem do daňového přiznání a zdaněny spolu s ostatními příjmy. V neposlední řadě hovoří ve prospěch otevřených podílových fondů také velmi vysoká likvidita investice. Přestože zákon nařizuje správci fondu odkoupit podílové listy do 30 dnů od podání žádosti, v praxi je tato doba mnohem kratší. Určitou nevýhodou investic do podílových listů jsou vstupní a výstupní poplatky při jejich nákupu a prodeji. Vstupní poplatky se liší podle druhu fondu a pohybují se od 0 % do 5,5 % z ceny investice. Obecně se dá říci, že jejich výše stoupá s rostoucím časovým horizontem investice a klesá s růstem objemu investovaných prostředků. Nejnižší jsou u fondů peněžního trhu (krátkodobá investice, zpravidla menší než jeden rok), nejvyšší u akciových fondů (dlouhodobá investice, často 5 i více let). Výstupní poplatky jsou u většiny fondů nulové, výjimečně však mohou, pře-devším u českých správců, dosáhnout až 4 %. Budoucnost otevřených podílových fondů Neexistuje důvod, proč by se rozložení úspor obyvatel České republiky mělo dlouhodobě lišit od toho ve vyspělém světě, proto se dá v nejbližší době očekávat masivní nárůst investic do otevřených podílových fondů , říká Jiří Kepka z Investiční kapitálové společnosti KB. Také ostatní odborníci prorokují otevřeným podílovým fondům, zejména jejich nejbezpečnější variantě- fondům peněžního trhu, skvělou budoucnost. Současné nízké bankovních produktů mohou tento proces jen urychlit. Na konci roku 1998 lze najít několik týdnů, během nichž investice do fondů peněžního trhu přesáhly 50 milionů korun týdně , dodává Jiří Kepka.

Zdroj: LN 3.3 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka