Hospodářská síla Německa dále stoupá

Německo, jehož ekonomika je hodnotou hrubého domácího produktu třetí největší na světě a největší v Evropě, si podle posledních analýz vylepšilo svou konkurenční pozici, zejména zásluhou rozsáhlých fúzí a akvizic. Ty umožní nejenom snížit náklady, ale i proniknout na nové trhy. Mezinárodní ústav pro rozvoj řízení ve švýcarském Lausanne, který jednou ročně hodnotí země podle konkurenční schopnosti, letos Německu přiřkl deváté místo na světě. Země si tedy výrazně polepšila, neboť v předchozích třech letech skončila vždy čtrnáctá. Zatímco německým manažerům se v mezinárodní expertní anketě dostalo velkého uznání za ráznou restrukturalizaci, hodnocení podle kritéria "efektivnost vlády" dopadlo pro Bonn velice bledě- skončil až na jedenatřicátém místě. "Zdá se, že po loňských podzimních volbách není vládní moc při prosazování hospodářských změn tak produktivní," napsali experti ve zprávě."

FÚZE A AKVIZICE VLÉVAJÍ ENERGII Na dráhu fúzování se odvážně pustila německá průmyslová jednička- Daimler-Benz, podle obratu největší v zemi, která loni v květnu ohlásila překvapivý sňatek s americkou automobilkou Chrysler. "Přiměla tak i další německé společnosti, aby se více ohlížely po vhodných partnerech," napsal tehdy list Die Welt. O něco později pak jako "perfektní krok mířící ke světové špičce" charakterizoval akvizici Deutsche Bank, která spolkla americkou Bankers Trust, čímž vznikl největší bankovní dům světa. "Je vidět, že Němci posilují vazby s Američany," míní Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum. Tomu napovídá i statistika zahraničního obchodu Německa, v jejímž žebříčku se USA loni dostaly na druhé místo hned za Francii, zatímco v roce 1997 byly čtvrté. Němci si fúzemi a akvizicemi upevňují hospodářské pozice i v Evropě. "Dřívější výrazné spojenectví s Francií se poněkud rozmělňuje, neboť německé firmy získávají nové partnery hlavně v Británii, například Volkswagen akvizicí Rolls-Royce, a také v Itálii," poznamenal český obchodní rada v Bonnu Miroslav Brejník. Právě v Itálii však nedávno neuspěl Deutsche Telekom, který chtěl koupit Telecom Italia, ale přitažlivou nevěstu mu odvedl konkurent Olivetti.

I SILNÁ EKONOMIKA MÁ NĚKTERÉ SLABINY Německé firmy hrají podle Stankovského v evropské ekonomicevzhledem ke své velikosti a kapitálové síle- klíčovou roli. "Především ve strojírenství a v chemickém průmyslu se jeví jejich postavení jako skoro neotřesitelné," řekl Stankovsky. Připomněl však německou bolest- značné daňové zatížení firem a velmi vysoké náklady na pracovní sílu. "Má to však i pozitivní efekt v tom smyslu, že firmy jsou pod nemilosrdným tlakem na zvyšování produktivity práce," míní vedoucí analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Podle něho rostl tento ukazatel v německém průmyslu za posledních deset let ročně průměrně o 1,9 procenta, kdežto v USA o půl a v Japonsku o 0,2 procenta. Stále více německých firem bude podle Hladika hledat své štěstí v zemích s nižšími náklady. "V tomto smyslu přišla globalizace jako na zavolanou," řekl Hladik. Upozornil však, že přemístit výrobu či její část do ciziny si mohou dovolit jen kapitálově silné firmy.

NA VÝCHODĚ JSOU NĚMCI NEJPRUŽNĚJŠÍ Německé firmy patří rovněž k nejvýznamnějším přímým investorům ve střední a východní Evropě. V tuzemsku, kde přímé zahraniční investice činily podle agentury Czechinvest koncem minulého roku 10,9 miliardy dolarů, jim patří největší díl- 26,3 procenta. Němci byli loni nejaktivnějšími investory v Polsku a hodnotou naakumulovaného kapitálu tam poprvé vytlačili z prvního místa Američany. Zasloužily se o to hlavně akvizice peněžního ústavu HypoVereinsbank v hodnotě 604 miliony dolarů a obchodní firmy Metro skoro za 400 milionů dolarů. Američané zatím zůstávají v čele investorského žebříčku v Maďarsku. "Vděčí za to hlavně firmám General Motors, IBM a General Electric. Ale automobilka Audi chystá další projekt asi za 600 milionů marek, a tak očekáváme, že Němci se protlačí na první místo," sdělil vedoucí budapešťské kanceláře Komerční banky István Nagy. Němci se podle Brejníka nikterak netají, že hodlají dále intenzivně pronikat na Východ. "České republice v této expanzi přisuzují klíčovou úlohu. Zdůrazňují, že pro ně bude výrobní základnou v klasických, technologicky ne příliš náročných oborech, například ve strojírenství, chemii či ve výrobě stavebních hmot," uvedl diplomat.

Zdroj: MF Dnes 3.6. 1999