Slovensko:Dluhy rostou pomalu, ale jistě

19.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Koaliční vládě se stále nedaří zastavit nárůst slovenských závazků v zahraničí

Koaliční vládě se stále nedaří zastavit nárůst slovenských závazků v zahraničí

Několikaleté deficitní hospodaření minulé vlády způsobilo, že stát musí platit staré dluhy novými a současné hospodaření státu se tak ještě komplikuje.

Celková hrubá zadluženost Slovenska dosáhla koncem letošního srpna 10,273 miliardy USD, což je o 125 miliónů USD více než koncem července. Podíl celkového hrubého zahraničního dluhu na obyvatele SR začal od letošního února opět postupně narůstat a koncem srpna dosáhl 1907 USD. Je to však stále ještě méně než koncem loňského roku, kdy to bylo 2191 USD.

V komerční sféře dosáhla celková zadluženost koncem srpna 7,536 miliardy USD, dluh obcí činil zásluhou dluhopisů města Bratislava 56 miliónů USD a dluh vládních agentur 86 miliónů USD. Oficiální zadlužení vlády SR a NBS se meziměsíčně o 31 miliónů USD snížilo a koncem srpna dosáhlo 2,595 miliardy USD.

Převážnou část hrubé zadluženosti tj. 7,618 miliardy USD, tvoří dlouhodobá a střednědobá pasíva. Předloni bylo navíc na zaplacení státního dluhu z minulých let zapotřebí vynaložit 15 miliard Sk a loni už 20 miliard Sk. Splacení úroků za starý vládní dluh přináší značná úskalí i pro příští rok. Vyžádá si více než 25 miliard Sk a dalších asi 10 miliard Sk bude třeba na pokrytí

záruk státu za podnikové dluhy. Jinými slovy to znamená, že necelá pětina státního rozpočtu bude vynaložena na pokrytí těchto výdajů.

Od meziročního poklesu během roku 1996 se stále zvyšuje státní dluh SR. Nejvíce narostl loni - o 43 miliard Sk. Podle odhadu MF SR se státní zadlužení letos zvýší ještě o dalších 25,5 miliardy Sk, což znamená, že začátkem příštího roku přesáhne celkový dluh 200 miliard Sk a na každého obyvatele země tak připadne přes 36 000 Sk. Podíl zahraničního zadlužení na celkovém dluhu

vlády loni dosahoval téměř 23 procent, letos je to 37 procent a příští rok to má být o dalších 6 procent více. Vzhledem k tomu, že připravované schvalované zvýšení spotřebních daní nepřinese potřebný objem zdrojů, směřuje záměr vlády k využívání budoucích privatizačních příjmů na zaplacení starých dluhů státu a jeho garancí za podniky, které nejsou schopny dostát svým závazkům.Ještě letos tak stát například plánuje zaplatit závazky za výkony ve veřejném zájmu vůči Železnicím SR z prodeje podílu v ČSOB.

Zdroj: HN z 19. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU