Rozpočet USA má již jasné kontury

19.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Spojené státy mají zájem vyrovnat svůj dluh u OSN, kladou si ale také podmínky

Spojené státy mají zájem vyrovnat svůj dluh u OSN, kladou si ale také podmínky

Po sedmi týdnech rozpočtového provizoria se v USA rýsuje

dohoda o fiskálním roce 2000. Bílý dům a kongresoví republikáni se ve středu shodli na celkovém snížení výdajů federálních úřadů a agentur o 0,38 %. Dosáhli tím posledního důležitého kompromisu týkajícího se rozpočtu Spojených států pro fiskální rok 2000 v celkové výši 610 miliard, který oficiálně začal 1. října. Tyto škrty, týkající se zbývajících rozpočtových kapitol ve výši 385 miliard, mají být spíše symbolické a představují přibližně 1,3 miliardy dolarů.

Přesto byla dohoda velmi důležitá, a to jak pro prezidenta Billa Clintona, tak pro republikánskou stranu, která má v obou komorách Kongresu mírnou převahu. Obě strany nyní mluví o politickém vítězství, každá si jej totiž vykládá po svém. Prezident dostane extra peníze na své programy podporující vytvoření tisíců pracovních míst pro nové učitele a policisty, ste

jně tak pro ekologické iniciativy. Navíc může sám rozhodnout, jakých agentur se budou navrhované výdajové škrty týkat. Republikáni zase obhájili svoji myšlenku celoplošného snížení federálních výdajů, která byla pro ně otázkou "politického života a smrti". Středeční dohoda sice pro ně dopadla hůře, než si představovali - původně navrhovali snížení o 0,97 %, tento jejich plán však Bill Clinton minulý týden vetoval. Před svými voliči si však zachránili tvář odpůrců zbytečného rozhazování peněz federální vládou.

Po sedmi týdnech rozpočtového provizoria rostla ve Washingtonu nervozita, posledních deset dnů se vedla velmi intenzívní jednání. Zásadní průlom v maratónských rozhovorech o rozpočtu nastal mezi prezidentem a mluvčím Sněmovny reprezentantů republikánem Dennisem Hastertem přes zaoceánské telefonní linky, kdy se oba domluvili na již zmíněné hranici škrtů o 0,38 procenta. Bill Clinton totiž v těchto dnech pobývá v tureckém Istanbulu, kde se účastní Konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

. Jeho mluvčí Joe Lockhart potvrdil, že prezident je připraven podepsat rozpočtové zákony (z třinácti jich zbývá ještě pět), kdekoliv by jej na cestách zastihly. Mezitím uvedl v platnost svým podpisem již šesté provizorní opatření zajišťující chod federálních úřadů v novém fiskálním roce. Pokud by šlo vše hladce, zákony by se mohly po schválení Sněmovnou dostat na jednání Senátu již tuto sobotu. Pak zbývá již jen podpis prezidenta.

Před několika dny našli republikáni a Bílý dům také řešení otevírající cestu k vyrovnání dluhu, které mají Spojené státy u Organizace Spojených národů. Podle propočtů OSN to představuje 1,52 miliardy dolarů, Kongres je však ochoten poslat do New Yorku jen 926 miliónů. Klade si ovšem celou řadu podmínek, jako je například snížení

amerického podílu na rozpočtu této mezinárodní organizace z dnešních 25 % na 22 % a také snížení příspěvku USA na mírové síly OSN z dnešních 31 % na 25 %. Deník Washington Post však uvádí, že půjde o velmi složitý úkol. Newyorští diplomaté se totiž nedomnívají, že existují důvody, proč by měla nejbohatší země světa dostat slevy.

Zdroj: HN z 19. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU