Rumunsko: Nástup trhu se zpožďuje

19.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Privatizace a nové úvěry pomáhají Bukurešti překonat hospodářské potíže

Privatizace a nové úvěry pomáhají Bukurešti překonat hospodářské potíže

O změkčení podmínek při splácení již obdržených půjček a urychlené uvolnění další tranše ze záložního (stand-by) úvěru požádala Bukurešť Mezinárodní měnový fond. První tranši ve výši 73 miliónů USD obdrželo Rumunsko hned při podepsání úvěrové dohody letos v srpnu, dalších 200 miliónů dolarů od MMF by mělo přijít po schválení státního rozpočtu na příští rok. Jejich poskytnutí by vylepšilo podmínky pro získání

450 miliónů dolarů, v optimistické verzi ještě o sto miliónů více, ze soukromých zdrojů.

Rumunský zahraniční dluh stoupl z dvou set miliónů zděděných po Ceaušeskovu režimu na 7,5 miliardy dolarů. V posledních třech letech se výše dluhu nemění, byť Bukurešť na jeho obsluhu zaplatí jen letos tři miliardy USD. Hospodářství se dnes nachází ve velice zuboženém stavu.

"Tržní změny se opozdily o sedm let," tvrdí prezident Emil Constantinescu a vinu za dnešní neutěšenou situaci klade na svého předchůdce Iona Ilieska a jeho vlády. Faktem však zůstává, že ani kabinet Victora Ciorbey jmenovaného už Constantineskem nedokázal splnit svůj ambiciózní program. Z původních slibů raketové privatizace se splnilo jen velice málo; restrukturalizace spojená s likvidací nerenta

bilních podniků začíná teprve nyní.

Zahraniční kapitál se sice Rumunsku nevyhýbá, avšak přímé zahraniční investice ve výši 5,5 miliardy USD za období od konce roku 1990 dodneška neodpovídají významu ani potenciálu po Polsku druhé (bez postsovětských států) nejlidnatější evropské reformní země. Nejvíce investic pochází z Nizozemska (600 miliónů USD) následovaného Německem a Spojenými státy. Většinou jde přitom o menší, nejvýše půlmiliónové projekty; výrazněji investovali pouze Jihokorejci (v průměru 4,5 mil

iónu dolarů na investora).

Obavy investorů i domácích národohospodářů vyvolává prudký pokles, který začal v roce 1997 po letech stabilního, byť údajně neudržitelného růstu. Loni hrubý domácí produkt poklesl o 7,3 procenta a zastavení hospodářského pádu je zatím v nedohlednu. Pokračuje i znehodnocování národní měny - v posledních dnech přibližně o jedno procento (kurs se blíží 18 tisícům lei za jeden dolar). Podnikatelskou aktivitu podvazují drahé peníze - depozitní sazba se pomalu přibližuje 60 procentům,

informovala agentura Bloomberg. Meziměsíční růst cen činil v říjnu 4,2 procenta, ročně však hrozivých 50,6 procenta, podstatně více než loni.

Start konjunktury se v Rumunsku dá očekávat až ve vzdálenějším časovém horizontu a spojovat ho lze prakticky výhradně se zahraničními investicemi a pokrokem v privatizaci státních firem. Na prodej se už nabízejí mimo jiné metropolitní letiště Otopeni a Baneasa; vláda předpokládá, že jejich privatizace, po níž by měla následovat rozsáhlá modernizace v hodnotě stovek m

iliónů dolarů, se zúčastní evropský a americký soukromý kapitál.

Zdroj: HN z 19. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU