Po více než 3 letech působení spořitelních a úvěrních družstev se ukazuje, že původní výchozí předpoklady byly správné. V ČR existuje téměř 100 spořitelních a úvěrních družstev, která sdružují více než 90 000 členů a spravují vklady ve výši přes 8,5 mld. Kč. Kvalitativně jde o velmi rozdílné subjekty od malých družstev s počtem členů do 100 s místním působením a jednoduchým rejstříkem činností až po družstevní záložny s celostátní působností a sítí pob
oček, které sdružují tisíce osob, jimž jsou schopny poskytovat služby na vysoké úrovni. Vzrůst vkladů za rok 1998 proti roku 1997 lze vyjádřit indexem 3,7 a počtu členů indexem 2,5. Tento trend nadále pokračuje. Podíl problematických úvěrů nepřesahuje 2 % z celkového objemu nesplacených úvěrů.Předzvěst poruch
Existují však poznatky, které nasvědčují, že by mohlo dojít k vážným poruchám z nejrůznějších vnějších i vnitřních příčin, nebude-li odpovídajícím způsobem posílena působnost dohledu a na druhé straně citlivě vyváženy povolené předměty činnosti družstevních záložen a některé záležitosti týkající se jejich vnitřních poměrů. Zákonem zřízený Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) zahájil svou činnost po 1. lednu 1997 a po určité zaváděcí etapě si postupně vypracoval určitý systém dohledu, přestože jeho postavení jako zvláštního správního úřadu financovaného z poplatků družstevních záložen (návratná finanční výpomoc byla podle zákona poskytována státem od počátku činnosti) je anomálií, a z toho
vyplývající působnost přináší omezení, která se jeví v budoucnu jako neudržitelná.Zkušenosti tří let
Bohaté zkušenosti z tříleté existence peněžních družstev lze shrnout do několika bodů:
Peněžní družstva nalezla na trhu odpovídající poptávku a dynamicky se rozvíjejí. Sehrávají významnou úlohu na trhu spotřebitelských a krátkodobých úvěrů a přispívají k financování malého a středního podnikání. Širšímu a významnějšímu angažování v místním rozvoji a financování malého a středního podnikání brání dosavad
V rejstříku a kvalitě služeb a produktů je dosažitelná vysoká úroveň, stávající právní úprava však omezuje další kvalitativní zlepšení a uspokojení poptávky členů družstevních záložen, zejména s ohledem na jednotný platební styk, informační systém a zprostředkování jiných finančních služeb.
Praxe odkryla potenciální rizika pro bezpečny a zdravý provoz družstevních záložen, která spočívají v překonaném úzkém rámci povolených činností a naopak v jiných ohledech v oprávněních umožňujících rizikové chování včetně neomezeného zakládání záložen a jejich "dceřiných" společností. Další spektrum rizik vyplývá z nedostatečné vnitřní kontroly, odborné a morální úrovně rozhodujících osob, nejrůznějších střetů zájmů, neexistence exaktních pravidel obezřetné
ho podnikání v peněžním družstevnictví a izolovanosti jednotlivých záložen. Postavení a působnost vnějšího dohledu se přitom jeví jako faktor, který nepřispívá k eliminaci rizik především preventivně tvorbou norem a vymezováním rozhodujících ukazatelů.Sou
bor družstevních záložen, Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a Zajišťovacího fondu družstevních záložen není podle stávající právní úpravy chápán jako komplexní celek s pevnými vzájemnými vazbami (v době vzniku ani nemohl být), do popředí vystupuje problém vytvoření právně závislé soustavy sestávající z jednotlivých záložen s omezenou suverenitou a jejich peněžního a družstevního ústředí včetně ovládaných právnických osob a vyčlenění supervizora a regulátora do oblasti státních orgánů; přitom může být předmětem úvah, zda nadále řešit pojištění vkladů zvláštním systémem.Místo závěru
S ohledem na neexistující pevné vazby mezi záložnami je perspektivní zavést koncepci jednotné a samosprávné soustavy peněžního družstevnictví, jejíž vnitřní poměry jsou upraveny s ohledem na konsolidované účetnictví celé soustavy, a dohled nad celou soustavou se vykonává na konsolidovaném základě, a to v dostatečném předstihu před zatím v úvahu připadajícím datem vstupu ČR do Evropské unie, a to dokonce bez ohledu na t
oto členství. Vzhledem k zásadní změně pojetí a s ohledem na pozitivní i negativní jevy zaznamenané v současnosti musí projít peněžní družstevnictví určitou transformací. Ta v sobě zahrne postupnou tvorbu vnitřního institucionálního a normativního uspořádání, nutný ozdravný proces včetně restrukturalizace aktiv a pasiv, vzájemné propojení a unifikaci postupů a metod a celkový kvalitativní posun na vysokou úroveň potřebnou pro konkurenceschopnost v rámci evropského trhu.Zdroj: Banky a Finance 10/99



Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
