Sněmovna obdržela rozpočet úřadu pro dohled nad záložnami

Poslanecká sněmovna v těchto dnech obdržela návrh rozpočtu Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, který pro rok 2000 počítá s příjmy téměř 29 miliónů korun a výdaji 19 miliónů korun. Předlohu by sněmovna měla v prvém čtení projednat na své prosincové schůzi.

Rozpočet úřadu je předkládán ve chvíli, kdy má řada družstevních záložen potíže s nedostatkem likvidních prostředků. Úřad proto například pozastavil výběr vkladů v Rodinné družstevní záložně a uvalil nucenou správu na 1. Družstevní záložnu Ostrava (1. DZO). Stejně tak čtvrtá největší družstevní záložna v ČR, Živnostenské spořitelní a úvěrové družstvo (ŽSÚD), uzavřela dočasně všechny pobočky. Provoz 56 poboček omezila i třetí největší záložna - Českomoravská družstevní spořitelna (ČMDS).

Předkladatelé v rozpočtu navrhují, aby záložny platily v roce 2000 poplatek ve výši 0,1 procenta z objemu všech vkladů. Úřad přitom předpokládá dlouhodobou stagnaci vkladů z důvodu probíhající očisty a konsolidace sektoru.

Zákon o spořitelních a úvěrových družstvech vstoupil v platnost 1. ledna 1996. Předmětem činnosti družstevních záložen je provozování finančních činností ve prospěch členů, tj. přijímání vkladů a poskytování úvěrů, záruk a peněžních služeb v různých formách. Podle zákona musí mít záložna nejméně třicet členů a zapisované základní jmění musí činit nejméně 100.000 korun.

V ČR působí 102 záložen, z nichž 71 je aktivních. V pěti problematických záložnách má k dnešnímu dni nedobytné vklady přes 92.000 družstevníků (85 procent) v celkovém objemu přes 8,5 miliardy Kč, což jsou čtyři pětiny všech prostředků svěřených kampeličkám.

Systém kampeliček fungoval v zemi do roku 1953, kdy byl zlikvidován zákonem o organizaci peněžnictví. Nový zákon o spořitelních a úvěrových družstvech nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Otevřel tak cestu k obohacení peněžního trhu o formu velmi rozšířenou v předúnorové Československé republice.

Zdroj: ČTK