Poslanci musí urychleně schválit třicet proevropských zákonů

22.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Sociální demokracie již podruhé navrhuje radikální zjednodušení legislativního procesu

Sociální demokracie již podruhé navrhuje radikální zjednodušení legislativního procesu. Její představa má podporu většiny parlamentních stran v čele s ODS.

S návrhem, aby se klíčové proevropské zákony projednávaly v krajním případě na půdě Poslanecké sněmovny jen několik hodin či dnů, přišla vládní ČSSD prostřednictvím svého místopředsedy Stanislava Grosse. Vyplývá to z nutnosti urychleně přizpůsobit český právní řád západoevropským standardům.

Pokud bude

schválena novela jednacího řádu dolní komory, mělo by také v budoucnu být zcela běžné upravovat a přijímat zákony na jediné schůzi. Od roku 1996 dolní parlamentní komora schvaluje zákony prostřednictvím zdlouhavého trojího čtení a po diskusích v jednotlivých odborných výborech. Legislativní proces pak v průměru trvá dva až tři měsíce. Poté se ještě musí vyjádřit Senát a prezident republiky. Zpomalení práce sněmovny v polovině devadesátých let prosadila pravice s tím, že přispěje k větší kvalitě přijímaných zákonů a odstraní neustálé novelizace.

Podle Grosse musí být před vstupem republiky do Evropské unie přijato na čtyři tisíce právních norem a všechny budou muset mít za platného ústavního stavu formu zákona. Tento závazek vyplývá z asociační dohody s Evr

opskou unií, která byla podepsána v roce 1994.

Představy sociální demokracie o změně jednacího řádu sněmovny a o zrychlení práce poslanců tentokrát mají podporu většiny parlamentních stran v čele s ODS. Diskuse se již nevede o principu, ale hlavně o technických záležitostech.

Pochybnosti o demokratičnosti takového kroku zatím mají jen komunisté, kteří varují před zneužitím změny k projednávání jakýchkoliv zákonů prakticky bez diskuse. To by prý výrazně zhoršilo práva politických minorit. ČSSD oproti minulosti ustoupila od radikálního požadavku, aby se sněmovna - pokud to uzná za vhodné - zákony proevropského charakteru vůbec nezabývala (v řadě zemí takto byly přijímány technické normy).

Podle většinového mínění by o zrychlený legislativní postup měla žádat vláda a mohla by tak činit nejen u zákonů a smluv spojených s přibližováním republiky k Evropské unii, ale i u předloh stručných nebo jednoduchých. Takový postup by ve dvousetčlenné dolní komoře mohl zablokovat nesouhlas výrazné menšiny poslanců, alespoň 40 či 50 - pak by nastoupil běžný režim.

Komunistický požadavek, aby proceduru bleskového schvalování mohla zastavit už desetičlenná skupina poslanců vyvolává zásadní nesouhlas jak místopředsedy vlády pro legislativu Pavla Rychetského, tak i právního experta ODS, poslance Marka Bendy. Rychetský na jednání ústavněprávního výboru sněmovny podotkl, že v žádné evropské zemi není legislativní proces tak zdlouhavý jako v ČR. Upozornil rovněž, že v mnoha demokratických parlamentech nemají jednotliví zákonodárci

právo přednášet samostatně pozměňovací návrhy.

K větší výkonnosti sněmovny povede také nedávno odsouhlasené zkrácení jejího pracovního cyklu - mezi začátkem dvou schůzí nebude sedm, ale šest týdnů. Vláda rovněž vytipovala asi třicet klíčových proevropských zákonů, kterým by poslanci měli dát přednost.

Zdroj: HN z 22. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU