Jugoslávské hospodářství v troskách

23.11.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Nouzový režim zatím dokáže odvrátit hrozbu hladu a úplného zhroucení země

Nouzový režim zatím dokáže odvrátit hrozbu hladu a úplného zhroucení země

Zemi, která měla všechny předpoklady stát se motorem rozvoje Balkánu, zatáhla politika do hospodářské katastrofy.

Letos klesl hrubý domácí produkt zbytkové Jugoslávie o 30 procent, odhadují odborníci. Do pr

áce prý chodí jen 15 procent zaměstnanců, tvrdí nezávislé odbory. Protože trvá mezinárodní izolace, je Miloševičovo Srbsko prakticky odříznuto od hospodářských a obchodních styků se světem.

Hospodářství ovšem pracuje, pokud se dá hovořit o práci, v nouzovém režimu. Ten sice dokáže zajistit potraviny v množství, které odvrací hrozbu hladu, dokáže odstranit nejhorší válečné škody na pozemních komunikacích a díky ruským dodávkám ropy a plynu je zajištěno i teplo a zásobování pohonnými hmotami v nejnutnějším

rozsahu. Paradoxem je, že právě to dovoluje prezidentu Miloševičovi tvrdit, že "Srbsko se nedá srazit na kolena" a že údajně dokáže zvládnout obnovu země, bude-li to nezbytné, vlastními silami. Podle oficiálních zpráv činila míra inflace v říjnu jen devět procent, ale reálnější je odhad kolem padesáti procent. Před deseti lety žilo v Jugoslávii 24 miliónů lidí. Každý tehdy mohl vykázal 2600 USD podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Na prahu zimy roku 1999 má "zbytková Jugoslávie" ještě deset miliónů lidí, podíl HDP na hlavu činí pouhých 1200 USD.

Hlavní příčinou jsou samozřejmě čtyři války, které Jugoslávie vedla proti svým bývalým částem v letech 1991 až 1999. Podle státní propagandy způsobily nálety NATO letos na jaře škody za 100 miliard USD. Dalších 65 miliard USD ztratila Jugoslávie v důsledku sankcí vyhlášených OSN v roce 1991 a 30 miliard USD měla ztratit odloučením bývalých republik. Opoziční skupina liberálních ekonomů, která si říká G 17, odhaduje škody způsobené válkou v Kosovu na 30 miliard US

D. Nikdo však nedokáže odhadnout škody vzniklé zastavením veškerých reforem. Privatizace se omezila na předávání podniků stoupencům režimu, v některých případech zaměstnancům.

 

 

SR Jugoslávie 1998

Bývalá Jugoslávie 1990

Počet obyvatel v mili

ónech

10,6

23,8

Plocha v Km2

102 000

255 800

Podíl na hlavu v USD

1200

2600

Zdroj: HN z 23. 11. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU