Je strategie MMF účinná?

Je oprávněné tvrzení, že podmiňování hospodářské pomoci Světové banky a Mezinárodního měnového fondu požadavky na nejrůznější reformy může mít škodlivé účinky na přijímající země? Četní kritici těchto mezinárodních finančních institucí to tvrdí už dávno. Tentokrát se k nim přidal i Joseph Stiglitz, který minulý týden ohlásil svou demisi z funkce viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. "Bylo vnucování podmínek účinnou cestou ke změně politiky" zemí

Dodává, že politika "podmíněnosti" úvěrů, například rychlou liberalizací obchodu a privatizací státních podniků, může ve státech, které je do

Těmito názory se Stiglitz podle listu Financial Times dostává do ostrého konfliktu s praxí Mezinárodního měnového fondu (MMF) a vysloužil si již také kritiku od svého šéfa, prezidenta Světové banky Jamese Wolfensohna. Přesto však zpochybňuje dvacet let uplatňovanou strategii MMF prosazující reformy, které mají směřovat k tržní ekonomice, jako nedostatečnou nebo ne vždy nezbytnou pro hospodářský rozvoj té které země.

Jak včera v britském časopise Economic Journal uvedli dva rozvojoví ekonomové, kteří studovali účinnost pomoci Mezinárodního měnového fondu, s výjimkou období makroekonomických krizí se podmiňování úvěrů různými povinnými programy v mnoha zemích často ukázalo jako kontraproduktivní. Podle Paula Colliera a J. W.

I tato zjištění potvrzují stanovisko Josepha Stiglitze, že státy by měly být povzbuzovány k tomu, aby k vytváření své rozvojové strategie získávaly národní konsenzus. Zůstává ovšem otázkou, zda MMF svou dosavadní strategii změní.

Zdroj: HN z 30. 11. 1999