Vnitřní spotřeba je oporou Rakouska

09.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Hospodářství našich jižních sousedů bude v následujících měsících těžit z oživení ekonomik nejdůležitějších obchodních partnerů

Hospodářství našich jižních sousedů bude v následujících měsících těžit z oživení ekonomik nejdůležitějších obchodních partnerů. Vyplývá to ze zprávy Vídeňského institutu pro ekonomický vývoj. Jediným nebezpečím pro dynamiku rakouského hospodářství je podle zprávy vlekoucí se sanace státního rozpočtu.

Předpokládaný deficit má v roce 2000 činit cca 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To Rakousko staví na jedno z posledních míst v rámci Evropské unie. Předpokládá se, že vláda bude muset sáhnout po úsporných opatřeních, která by se mohla projevit na přiškrcení soukromé spotřeby, jež byla až dosud hlavním prvkem dynamiky hospodářství.

Už v létě byl zaznamenán pozoruhodný nárůst rakouských dodávek na jednotný vnitřní trh EU. Nyní byl tento trend potvrzen naplněnými zakázkovými knihami rakouských exportních podniků ve čtvrtém čtvrtletí běžného roku.

Průmysl základních surovin těží ze zlepšené cenové situace, tedy z růstu cen základních surovin. Zejména chemická odvětví hlásí nejen plné vytížení kapacit, ale také příliv nových zakázek. Strojírenství je zase spokojeno s poptávkou po investičním zboží jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. V nejbližších měsících průmysl očekává dokonce ještě zvýšení poptávky

.

Podle statistik zahraničního obchodu si Rakousko v exportu výrazně polepšilo. Ve vývozu na vnitřní trh EU vzrostl export v červnu a červenci o 10 procent. Ovšem v meziročním srovnání prvních osmi měsíců roku 1999 však vývoz vzrostl jen o 2,4 procenta, na 515 miliard ATS. Dovoz v prvních osmi měsících narostl o 5,7 procenta na 581 miliard ATS.

Ovšem nejvýraznější hnací silou rakouské konjunktury však je - a zatím zůstává - soukromá spotřeba. Ta v prvním pololetí narostla o dvě procenta, přičemž hlavní složkou byla poptávka po konzumních předmětech dlouhodobé potřeby. Vídeňský institut upozorňuje na "pozoruhodně vysokou" kupní sílu domácností, což je vítaný důsledek rozšířené nabídky pracovních míst. Průměrný čistý příjem domácností se v prvním pololetí zv

ýšil o 2,5 procenta a to při trvající stabilitě cen. Zpráva tvrdí, že optimismus konzumentů je trvalým faktorem díky výrazně lepší situaci na trhu práce.

Počet lidí v závislém pracovním poměru byl v říjnu o 40 tisíc vyšší než v říjnu loňského roku. Ve srovnání s loňskem hlásí pracovní úřady letos o 10 700 volných pracovních míst více. Zvláště silná poptávka je po pracovních silách ze sektoru služeb, ale trvá také poptávka po technických profesích ze zpracovatelského průmyslu. Podle metodiky Eurostatu lze l

etos očekávat podíl nezaměstnaných na práceschopném obyvatelstvu ve výši pouhých 4,4 procenta.

Zdroj: HN z 9. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU