Slovensko: Hospodářský růst se ve třetím čtvrtletí dramaticky zpomalil

Výrazný vzestup zahraniční poptávky omezil dopady úsporných vládních balíčků na domácí spotřebu. Poklesu dynamiky hrubého domácího produktu však nezabránil.

Konjunkturu střídá stagnace, naznačují včera zveřejněné odhady slovenského Statistického úřadu hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí letošního roku. Poslední vývoj (viz graf) poznamenal rozhodující měrou 4,7procentní pokles domácí poptávky vyvolaný úspornými opatřeními, která přijal současný kabinet na přelomu minulého a tohoto roku.

Ani relativně větší vzestup vnější poptávky však nepokryl nepříznivé dopady vládních opatření na hospodářský růst. O více než pětinu se snížila tvorba hrubého fixního kapitálu, pod úroveň loňského třetího čtvrtletí klesla konečná spotřeba domácností a konečná spotřeba státní správy.

Nabídka

Za devět měsíců stoupla výkonnost slovenské ekonomiky o 1,8 procenta. Vše nasvědčuje tomu, že vládní úvahy o zhruba tříprocentním hospodářském růstu byly příliš ambiciózní a také východisko vládního návrhu státního rozpočtu, že se hrubý domácí produkt napřesrok zvýší o 2,5 procenta, může být přespříliš optimistické.

Rozhodující podíl soukromých firem na hospodářském životě Slovenska dále posílil (meziročně o 1,2 bodu). Privátní podniky produkují 84,5 procenta hrubého domácího produktu. Pochází z nich prakticky veškerá produkce zemědělství a obchodu, devět desetin stavební a čtyři pětiny průmyslové výroby; pouze v lesnictví a dopravě je jejich podíl menší než polovič

Průměrná nominální měsíční mzda zaměstnance se ve třetím čtvrtletí zvýšila o 7,3 procenta (prakticky stejným tempem jako v předchozím kvartále) a dosáhla 10 641. Reálná mzda však poprvé od roku 1993 zaznamenala pokles (o plných šest procent). Spotřebitelské ceny stouply v listopadu meziměsíčně o 0,4 a meziročně o 13,9 procenta. Rozhodující příčinou bylo dvoupětinové zdražení ve skupině bydlení, voda, elektřina, plyn a další paliva, v dopravě a zdravotnictví.

Zdroj: HN z 10. 12. 1999