OECD: Kolik skutečně platíme na dani z příjmu?

Daň z příjmu fyzických osob v Česku se počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Všichni zaměstnanci mají dále nárok na základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně. Vždy jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Případně je možné uplatnit další daňové slevy (např. na invaliditu nebo studium). Z těchto důvodů je skutečná efektivní sazba daně odlišná od 15% sazby daně z příjmu.

Výpočet efektivní sazby daně z příjmu v Česku u průměrné mzdy

Průměrná měsíční mzda za rok 2014 v Česku dle metodiky OECD činila 26 007 Kč. Právě u průměrné mzdy bezdětného zaměstnance si vypočítáme skutečnou efektivní sazbu daně z příjmu. Výpočet je stejný v roce 2015 jako v roce 2014.

vlastní výpočet autora

Pro výpočet efektivní sazby daně z příjmu fyzických osob jsme použili průměrnou mzdu publikovanou OECD, aby byla data za všechny členské země porovnatelná. Stejným způsobem jako v Česku je efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob vypočtena i v ostatních členských zemích OECD.

Kde je skutečná sazba daně do 10 %?

V osmi členských zemích OECD (Chile, Koreji, Polsku, Japonsku, Mexiku, Izraeli, Řecku a Slovensku) neplatí bezdětní zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu na dani z příjmu fyzických osob ani 10 % ze své hrubé mzdy, kterou mají sjednanou zpravidla v pracovní smlouvě. Efektivní sazba daně z příjmu bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku 11. nejnižší z členských zemí OECD.

V Dánsku si stát vezme na dani z příjmu třetinu hrubé mzdy

Nejvyšší efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je v Dánsku, kde je dokonce vyšší než 35 %. V dalších 6 členských zemích OECD (Belgii, Islandu, Austrálii, Finsku, Itálii a Norsku) je efektivní sazba daně z příjmu bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu vyšší než 20 %. Z přiložené tabulky je názorně vidět, že efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je vyšší v mimoevropských zemích OECD. V Evropě je v průměru celkové zdanění značně vyšší než v mimoevropských zemích.

Změny od roku 2006

Při porovnání efektivní sazby daně z příjmů za roky 2014 a 2006 zjistíme, že v 15 členských zemích OECD efektivní sazba daně z příjmu klesla a v 19 zemích stoupla. Pouze v Chile byla v obou letech efektivní sazba daně shodná, tedy nulová.

• Skutečná efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2014 oproti roku 2006 nejvíce klesla ve Švédsku (o 6,5 %), Maďarsku (o 4,9 %), Izraeli (o 3,8 %), Velké Británii (o 3,3 %), Novém Zélandu (o 3,2 %), Turecku (o 2,9 %) a Německu (o 1,7 %).
• Nejvíce skutečná efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob u bezdětného svobodného zaměstnance stoupla při porovnání let 2014 a 2006 v Irsku (o 6,9 %), Dánsku (o 5,4 %), Mexiku (o 5,2 %), Portugalsku (o 4,6 %), Nizozemí (o 2,8 %), Lucembursku (o 2,7 %) a Itálii (o 2,6 %).

Efektivní sazba daně u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu

(v zemích OECD, rok 2014)

Pramen: OECD Dataset: Taxing Wages - Comparative tables, "Single person at 100% of average earnings, no child 2014"