Kolik odvedeme ze mzdy v roce 2017?

02.01.2017 | Petr Gola, Finance.cz
DANĚ


Z hrubé mzdy je zaměstnanci odvedena zálohová daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Jak se budou příští rok povinné daňové odvody počítat?

Za výpočet čisté mzdy a odvod povinných daní je zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanci dostávají na účet čistou mzdu, tedy hrubou mzdu poníženou o vypočtenou daň z příjmu a povinné pojistné. Mzdové náklady zaměstnavatele mimo sjednanou hrubou mzdu tvoří ještě sociální pojištění a zdravotní pojištění placené za zaměstnance. Podívejme se na výpočet povinných daní v roce 2017.

TIP: Mzdová kalkulačka - výpočet čisté mzdy 2017.

Daň z příjmu

I v roce 2017 se bude 15% daň z příjmu fyzických osob vypočítávat ze superhrubé mzdy. Z měsíční hrubé mzdy nad 112 928 Kč se bude příští rok odvádět ještě 7% solidární daň. Superhrubá mzda je hrubá mzda navýšená o sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem, superhrubá mzda se zaokrouhluje na sta nahoru. Odvody zaměstnavatele činí v souhrnu 34 % z hrubé mzdy zaměstnance. Od vypočtené daně z příjmu fyzických osob se odečítají daňové slevy. Daňovými slevami jsou v roce 2017: základní sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč, sleva na studenta ve výši 335 Kč, sleva na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 210 Kč, sleva na invaliditu třetího stupně ve výši 420 Kč a sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 1 345 Kč.


Zdravotní pojištění v roce 2017 v deseti číslech
Sociální pojištění v roce 2017 v deseti číslech

Praktický příklad 1)

Zaměstnanec Novák má v roce 2017 hrubou mzdu 20 000 Kč. Superhrubá mzda je 26 800 Kč (hrubá mzda zaměstnance 20 000 Kč + odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném ve výši 6 800 Kč). Zaměstnanec Novák uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Měsíční záloha na dani z příjmu fyzických osob je tedy 1 950 Kč (26 800 Kč x 15 % - 2 070 Kč).

Dále je možné uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Jestliže projde úspěšně legislativním procesem novela zákona o dani z příjmu, tak pro rok 2017 dojde ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další děti. Daňové zvýhodnění na první dítě bude v takovém případě činit 1 117 Kč, na druhé dítě 1 617 Kč a na třetí a další dítě 2 017 Kč. Jestliže daňová novela projde úspěšně legislativním procesem, potom by účinnost nastala v průběhu roku 2017 (stejně jako v roce 2016).

V prvních měsících roku 2017 by se tedy uplatňovala daňové zvýhodnění na děti po staru, na první dítě ve stejné výši, na druhé dítě o 200 Kč nižší a na třetí a další dítě o 300 Kč nižší. Protože by však zvýšené daňové zvýhodnění platilo za celý rok, tak by zaměstnanci uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě a více dětí vznikl po provedení ročního zúčtování daně za rok 2017 nárok na daňovou vratku. Stejná situace je i za rok 2016. Když je uplatňované daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak vzniká nárok na daňový bonus ve výši rozdílu mezi daní daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu.

Praktický příklad 2)

Zaměstnankyně Pokorná má v roce 2017 hrubou mzdu 14 200 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru. Superhrubá mzda je 19 100 Kč (14 200 x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru). Daň z příjmu po uplatnění slevy na poplatníka je 795 Kč (19 100 Kč x 15 % - 2 070 Kč). Daňové zvýhodnění na dceru je 1 117 Kč. Paní Pokorná tedy nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic a obdrží daňový bonus 322 Kč (1 117 Kč - 795 Kč).

Aby bylo možné daňové slevy a daňové zvýhodnění uplatnit, tak musí mít zaměstnanec u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Pro dané období, minimálně kalendářní měsíc, je možné mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele.

Praktický příklad 3)

Zaměstnanec Černý pracuje současně pro zaměstnavatele AB na zkrácený úvazek a rovněž na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele XY. U obou zaměstnavatelů má hrubou mzdu 15 000 Kč. Prohlášení k dani má zaměstnanec Černý podepsáno pouze u zaměstnavatele AB. Daňovou slevu na poplatníka tedy uplatní pouze při výpočtu zálohové daně z příjmu u zaměstnavatele AB. Daň z příjmu fyzických osob u zaměstnavatele AB činí 945 Kč (15 000 Kč x 1,34 x 15 % - 2 070 Kč) a daň z příjmu fyzických osob u zaměstnavatele XY činí 3 015 Kč (15 000 Kč x 1,34 x 15 %).

Zdravotní pojištění

Zaměstnanci je na zdravotním pojištění sraženo 4,5 % z jeho hrubé mzdy. Zaměstnavatelé platí za zaměstnance na zdravotním pojištění 9 % z jeho hrubé mzdy. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy. Za všechny zaměstnance, kteří nejsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci (např. studenti, penzisté, ženy na rodičovské dovolené), musí zdravotní pojišťovna obdržet minimálně 13,5 % z minimální mzdy. Z důvodu zvýšení minimální mzdy pro příští rok z 9 900 Kč na 11 000 Kč tak budou více na zdravotním pojištění platit zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 11 000 Kč. Dopočet do minima ve výši 1 485 Kč (11 000 Kč x 13,5 %) jde na vrub zaměstnance, zaměstnavatel platí na zdravotním pojištění vždy 9 %.

Praktický příklad 4)

Paní Kučerová v předdůchodovém věku pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 10 000 Kč. Na zdravotním pojištění ji v roce 2017 bude z hrubé mzdy sraženo 585 Kč (1 485 Kč - (10 000 Kč x 9 %). V roce 2016 to je částka 450 Kč (10 000 Kč x 4,5 %).

Sociální pojištění

Zaměstnanci je na sociálním pojištění sraženo 6,5 % z jeho hrubé mzdy. Zaměstnavatelé platí na sociálním pojištění za zaměstnance 25 % z jeho hrubé mzdy. Při výpočtu sociálního pojištění se rovněž neuplatňují žádné slevy. U sociálního pojištění se neprovádí dopočet do minima, nižší odvody na sociálním pojištění mají však vliv na nižší nemocenské dávky, podporu v nezaměstnanosti nebo důchod. Sociální pojištění se však platí pouze do maximálního vyměřovací základu. Ze mzdy nad maximální vyměřovací základ se již sociální pojištění neplatí, a to zaměstnanec ani zaměstnavatel. Pro rok 2017 činí maximální vyměřovací základ 1 355 136 Kč.

Praktický příklad 5)

V měsíci říjnu 2017 přesáhne hrubá mzda zaměstnance Šťastného 1 355 136 Kč. Za říjen se tedy odvede sociální pojištění z hrubé mzdy do maximálního vyměřovacího základu, to platí pro sociální pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. V následujících měsících se již z hrubé mzdy sociální pojištění neplatí.