5 odstínů Brexitu: na který je EU připravená?

18.01.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Po více než půl roce tápání a očekávání konkrétnějších rysů Brexitu, začíná vystoupení Velké Británie z EU nabývat jasnější obrysy. Velká Británie nezůstane na vnitřním trhu EU, ale ráda by zachovala spolupráci v určitých oblastech a také alespoň částečně stávající podobu obchodních vztahů s EU. Řekla to ve svém projevu Theresa May, ministerská předsedkyně Velké Británie.

Více než půl roku po hlasování v referendu to vypadá, že je Velká Británie připravená zatáhnout za vypínač a připravit se na výstup. Dlouho hledali, jak se k tomu postaví, ale po posledním veřejném projevu Theresy May není pochyb o tom, že opravdu „Brexit means Brexit“. Na co by se měla EU připravit?

Brexit, co to je?

Brexit se vžil jako označení pro referendum, které proběhlo loni ve Velké Británii a kde se občané mohli vyjádřit k tomu, zda chtějí, aby Velká Británie zůstala členem EU. A prostá většina hlasujících (celkem 51,9 %) vyjádřila přesvědčení, že chce odejít z EU. To přineslo určité pochybnosti, požadavky opakovat hlasování a také precedent, se kterým se musel nejdřív vyrovnat samotný anglický ústavní systém založený na nepsaných zvyklostech. Koneckonců bylo by mnohem jednoduší výsledky referenda považovat pouze za poradní, referendum totiž není v anglické ústavě právě závazné, a celému Brexitu se tak vyhnout. Na druhou stranu ale právě politici výsledky referenda za právně závazné opakovaně označili, vyslovili se proti opakování hlasování a neBrexit nikdy nebyl možností.

Budeme tomu říkat Brexit, ale vlastně se nic nezmění.

Neboli tzv. soft exit. Evropský hospodářský prostor, případně členství v ESVO, po vzoru třeba Norska nebo Švýcarska, by pro Velkou Británii znamenaly minimální změny. Přístup na jednotný trh by zůstal, se všemi výhodami a nevýhodami. Velká Británie by mohla těžit z volného obchodu zbožím, zároveň by ale musela respektovat i volný pohyb osob. Stejně tak by musela přispívat do společného rozpočtu EU. Tato možnost Brexitu vypadá sice krásně, zachovává status quo a nikdo nemá rád změny. Ale také v podstatě znamená naprosté negování výsledků referenda. Theresa May, ministerská předsedkyně Velké Británie, tak tuto možnost hned na začátku vyloučila. I když velká část občanů Velké Británie by tuto možnost uvítala.

Speciální podmínky pro speciálního skoro člena

Toto je v podstatě řešení, ve které Velká Británie doufá. Zachovat alespoň částečně obchodní smlouvy s EU na úrovni například celní unie nebo určité modifikace zóny volného obchodu, ale zároveň vyloučit třeba svobodu pohybu osob. Jako návštěva cukrárny, kdy by si Velká Británie vybrala, na co má chuť, a všechno ostatní zamítla. Taková dohoda by asymetricky dávala vystupující zemi určitá práva, ovšem bez náležitých povinností. Tato varianta je snad nejméně pravděpodobná, každý jeden z důležitých představitelů zbývajících členských států EU se vyjádřil proti speciálnímu zacházení a přístupu k britskému obchodu. Je ale možné, že na přechodné období budou vztahy mezi vystupující zemí a EU upraveny tímto způsobem.

Dohodneme to individuálně

Velmi pravděpodobně se tak obchodní vztahy mezi EU a Velkou Británií během Brexitu dostanou až na úroveň pouhé regulace WTO. S tím, že samozřejmě obě strany můžou kdykoliv dohodnout jakoukoliv preferenční dohodu. Nabízí se třeba řešení celní unie, podobnou jakou má EU s Tureckem, případně jakákoliv další podoba například zóny volného obchodu. Tato úprava je velmi pravděpodobná, bude ale opravdu záležet na přesných podmínkách, se kterými Velká Británie do vyjednávání vstoupí. Navíc se výstupem Velké Británie z EU upraví i obchodní vztahy s třetími zeměmi, protože všechny v současnosti platící obchodní dohody se stanou neplatné.


Čtěte také:

Brexit means Brexit

Nejpravděpodobnější variantou Brexitu je prostě a jednoduše Brexit, tedy tzv. hard exit. Theresa May to vyjádřila jasně: „Brexit means Brexit“. Samozřejmě, že Brexit bude pomalým a bolestivým procesem, postupně během přechodného období dojde v podstatě k přerušení obchodních vztahů a opuštění jednotného trhu EU. Otázkou ale je, zda to bude opravdu až takové neštěstí pro britskou ekonomiku. Ostatně už dnes je britský trh jedním z nejméně integrovaných do jednotného trhu EU. Velká Británie není příliš otevřená ekonomika, pouze asi jedna 1/3 HDP je tvořena exportem. A více než polovina britského exportu směřuje na trhy do třetích zemí.

S pokračující liberalizací mezinárodního obchodu a aktivitou WTO se tak nabízí otázka, jestli vůbec je vnitřní trh v dnešní době pro Velkou Británii důležitý. Podíl obchodu na vnitřním trhu EU na celkovém britském obchodu zbožím a službami v posledním desetiletí stejně klesá. Snižují se také dovozní cla v EU, pokud by v současné době nebyla Velká Británie součástí vnitřního trhu, platila by při dovozu průmyslového zboží do EU průměrné clo 4,4 %. Pokud jde o globální postavení, Velké Británii se nabízí možnost speciálních nejen obchodních vztahů s dalšími zeměmi, například s Kanadou, USA nebo Austrálií. Donald Trump, nastupující americký prezident, se dokonce vyjádřil ve smyslu, že dojednání obchodní dohody mezi samostatnou Velkou Británií a USA je otázkou několika měsíců. Kdoví, možná tak po přechodné fázi Brexitu na tom bude Velká Británie obchodně vlastně lépe než jako součást EU?



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.