Jak moc šedá je česká ekonomika a jak s tím souvisí EET?

27.01.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Elektronická evidence tržeb má přinést do českého podnikatelského prostředí spravedlivé podmínky pro všechny. A hlavně má EET zlepšit výběr daní a zatočit s neplatiči daní. Říká se tomu šedá ekonomika, což je část ekonomických aktivit, ze které se neodvádí daně a která je před státem skrytá. Dokáže toto EET změnit?

Šedá ekonomika a především její velikost se za posledního půl roku skloňuje v České republice často. Hlavně v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb a lepším výběrem daní. EET má přinést zvýšení výběru daní a také narovnání ekonomického prostředí a zmenšení podílu šedé ekonomiky. Tedy té části ekonomiky, která funguje před státem schovaná. Neodvádí se z ní daně a to ministerstvo financí trápí nejvíc.

Při pročítání prohlášení o kontrolách a nahlašování jednotlivých účtenek by si člověk až řekl, že celé Česko je jen banda podvodníků, kteří neodvádí daně a na stát kašlou. Jak je to ale doopravdy? Statistiky týkající se šedé ekonomiky jsou sice často pouze odhadované, ale nějaké jsou. Jak si Česká republika vede ve srovnání s ostatními členskými státy EU? Je u nás nedaněná část opravdu tak vysoká?

Co je to šedá ekonomika? Podle definice je šedá ekonomika spojená především s neplacením daní. Rozlišujeme několik oblastí šedé, tedy nelegální, ekonomiky, například krácení daní, bartrové obchody, nelegální aktivity a praní peněz, sousedkou výpomoc nebo další. Šedá ekonomika nelze přímo změřit, ale existuje mnoho způsobů, jak její velikost odhadnout: dotazníkovou metodou, odhadem monetárních veličin, měřením spotřeby elektřiny, sledováním pracovního trhu, sledováním spotřeby nebo rozdílů v příjmech a spotřebě domácností.

Jak moc je Česká republika šedivá?

Na úvod je nutno říct, že změřit podíl šedé ekonomiky, tedy ekonomických aktivit, které se nedaní a jsou před státem schované, není právě jednoduché. Většinou se jedná spíše o odhady. I tak ale, pokud se podíváme na jednotlivá čísla, dostaneme zajímavý obrázek. Pokud jde o šedou ekonomiku v EU a ve státech Evropského hospodářského prostoru, tak šedý podíl na HDP se průměrně odhaduje zhruba na 18 – 20 %, tedy zhruba pětina HDP. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly. Největší podíl šedé ekonomiky v roce 2015 se odhaduje na zhruba 30 % v Bulharsku, nejmenší podíl pak odhadují v Rakousku na 8 % HDP. V České republice byl podíl šedé ekonomiky v roce 2015 odhadovaný na 15 %, což je spíše podprůměrná hodnota v EU-28. Podle poměru velikosti šedé ekonomiky tedy určitě nepatříme ke státům, kde je šedá ekonomika největším problémem v EU.

Podíl šedé ekonomiky na HDP v členských státech EU (2015)

podil_sede_ekonomiky_hdp

Zdroj: Friedrich Schneider , Konrad Raczkowski , Bogdan Mróz , (2015) "Shadow economy and tax evasion in the EU", Journal of Money Laundering Control, Vol. 18 Iss: 1, pp.34 - 51

Na odhadovanou velikost šedé ekonomiky se ale můžeme podívat i jinak. Kolik šedých nezdaněných euro se zhruba vydělá na jednoho obyvatele? Podle údajů z let 1999 – 2012 průměrně každý rok každý občan České republiky šedě vydělal 1300 euro. Což v závislosti na kurzu, který použijeme, je asi 32 000 Kč za rok. Tedy o něco málo více, než byla průměrná měsíční mzda (zhruba 25 000 Kč v roce 2012). Češi si tak třináctý a část čtrnáctého platu vydělávali šedivě. To zní docela hrozivě, ale pokud se podíváme na údaje ve všech členských zemích EU, tak Česká republika patří ke státům, kde je výše šedé ekonomiky na hlavu jedna z nejmenších. Celkově v tomto období představovala česká šedá ekonomika méně než 1 % nezdaněných aktivit v celé EU.

Velikost šedé ekonomiky v € na obyvatele za rok v členských státech EU (průměr z období 1999 - 2012)

velikost_sede_ekonomiky_eura_percapita

Zdroj: Gheorghe Zaman , Zizi Goschin , Bogdan Mróz , (2016) "A New Multidimensional Ranking of Shadow Economy for EU Countries", Romanian Journal of Economics Vol. 43 Iss: 2, pp.14 - 33

Kde je šedo nejvíc? Podle průzkumu a dotazníkového šetření OECD v roce 2012 patřily v České republice tato odvětví mezi nejvíce šedivá:
  • stavby (1,8 % HDP)
  • velkoobchod, maloobchod, oprava vozidel (1,5 % HDP)
  • výroba (1 % HDP)
  • ubytovací a stravovací služby (0,8 % HDP)
  • zemědělství, lesnictví, rybolov (0,7 % HDP)

EET narovná podnikatelské prostředí a zlepší výběr daní

Tedy hlavním cílem EET je zlepšit výběr daní, a tak vlastně zmenšit podíl ekonomických aktivit, které nebyly zdaněny. Zda se to elektronické evidenci plateb v České republice podaří, je zatím nejasné, ale můžeme se podívat na zkušenosti z ostatních zemí. A hlavně na vlivy, které jsou zásadní při změně velikosti šedé ekonomiky.

  • V posledním desetiletí podíl šedé ekonomiky v EU klesá, z 22,6 % v roce 2002 na 18,3 % HDP v roce 2015
  • V České republice se v tomto období podíl 19,5 % HDP snížil na 15,1 %
  • Navíc státy EU v tomto k sobě konvergují, což znamená, že ty, které mají vysoký podíl šedé ekonomiky na HDP, nelegální nedaněné aktivity snižují rychleji než ostatní státy. 
  • Empirické průzkumy ukázaly, že šedá ekonomika přirozeně klesá s rostoucí životní úrovní, s rostoucím podílem bezhotovostních plateb a také s rostoucím HDP.
  • Podíl šedé ekonomiky na HDP naopak roste s rostoucí mírou zdanění a také s rostoucí státní regulací podnikatelských aktivit. Pokud bychom regulaci ekonomiky oznámkovali od 1 do 5 (5 jako nejvíce regulovaná), tak přechod z nižšího stupně regulace na vyšší vždy znamená zhruba 10% nárůst podílu šedé ekonomiky k HDP
  • Podíl šedé ekonomiky také zvyšuje nevyvážený a neefektivní daňový systém

Pro minimalizaci šedé ekonomiky ve státě je tedy vhodné podporovat ekonomický růst a také růst životní úrovně obyvatelstva. Také je nutné zajistit efektivitu výběru daní, s rovnou aplikací na všechny sociální skupiny a nepříliš vysoké sazby daně. Stejně tak nižší regulace podnikatelského prostředí může vést ke snížení podílu nedaněných aktivit. Dá se tedy značně pochybovat o tom, že zavedení EET, tedy další regulace podnikatelů, bude mít pozitivní důsledky a zmenší podíl nedaněných aktivit.


Čtěte také:

Je opravdu nutné šedou ekonomiku regulovat?

Další zajímavou skutečností je fakt, že bylo empiricky prokázáno v řadě případů, že neformální, tedy nedaněný, sektor ekonomiky je často efektivnější, vykazuje vyšší produktivitu práce a je schopen generovat větší zisk než oficiální ekonomické aktivity, ze kterých se odvádí daně. Navíc většina příjmů (zhruba 2/3) z nedaněné činnosti je utracena za daněné zboží, a tak zvyšuje ekonomický růst celého hospodářství. Paradoxně tak právě růst šedé ekonomiky, tedy růst činností, ze kterých se neplatí daně, přispívá k celkovému růstu a také ke zvýšení výběru daní z oficiální daněné části HDP.

Je tak vůbec efektivní nějak oficiálně státními prostředky ovlivňovat výši šedé (nedaněné) ekonomiky? Vyšší regulace, sledování, pokuty nebo vyšší zdanění vedou ke zvýšení nedaněných činností. Podíl šedé ekonomiky na HDP se naopak poměrně rychle snižuje s rostoucí mírou bezhotovostních plateb, tedy s nárůstem používání platebních karet a například elektronického bankovnictví. Šedá ekonomika také postupně mizí s tím, jak se zvyšuje životní úroveň obyvatelstva.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.