Na Zlínsku bylo loni 2790 odstřelů divočáků, jsou tam přemnožení

\"Byť teď jsme museli zakázat odlovy v těch deseti kilometrech, tak není možné, aby tam nikdo dva roky nelovil. Ale zákaz je na místě. Byla obava, že by se mohlo rozpoutat to, že se tam domluví lovci a začnou ve velkém střílet,\" řekl Semerád. Veterináři také spolu s myslivci musí vyřešit, co se bude s odlovenou zvěřinou dělat, aby ji někdo nezpracovával pro svou vlastní spotřebu bez testů na nemoc.

Veterináři zatím nevědí, jakým způsobem se nemoc na Zlínsko dostala. \"Zatím vše nasvědčuje tomu, že nějakým způsobem muselo dojít k zavlečení přímo na to místo,\" dodal ředitel. Kdyby šlo podle něj o přenos skrze populaci divokých prasat, zjistil by se podle něj nejspíš hromadný úhyn. \"Mohlo navíc jít o jiný zdroj než divoká prasata nebo potraviny, jestli tam někdo něco vyhodil, těžko říct,\" uzavřel. V okolních státech se nemoc podle něj nevyskytuje.

Počet divočáků, které loni myslivci ulovili, meziročně klesl o téměř 22.000 na 163.552. Vyplývá to ze statistik divokých prasat zkontrolovaných na parazitickou hlístici svalovce. Kontrola by se měla dělat u všech odstřelených kusů, sdělil dříve za veterinární správu Petr Majer.

Myslivci evidují počty odlovených zvířat nikoliv podle kalendářních let, ale podle mysliveckých roků, které končí v březnu. Podle jejich předsedy Jiřího Janoty se v předloňském mysliveckém roce odlovilo nejvíc černé zvěře v historii. Šlo o 178.306 kusů. Oficiální údaje za loňský myslivecký rok zatím Ústav pro hospodářskou úpravu lesů nezveřejnil.