Zvýší ČNB své sazby? A co to udělá se sazbami hypoték?

03.08.2017 | Luboš Svačina, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Bankovní radu ČNB čeká hlasování o úrokových sazbách a podle některých analytiků by již dnes ve čtvrtek mohlo dojít k rozhodnutí o jejich navýšení. Jak by se tato změna promítla v sazbách hypoték a mají vůbec sazby ČNB sílu ovlivnit výši úrokových sazeb hypoték?

Nastavení sazeb ČNB ovlivňuje sazby hypoték nepřímo. Pro hypoteční úvěry je důležitá cena peněz, za kterou si banky mohou půjčit na mezibankovním trhu. Pro hypotéky s plovoucí úrokovou sazbou je určující sazba PRIBOR, u hypoték s fixní sazbou – kterých je drtivá většina – je to složitější a jedním z měřítek ceny zdrojů jsou tzv. úrokové swapy (IRS). ČNB tyto sazby ovlivňuje nepřímo tím, že bankám nabízí alternativu pro umístění jejich volných prostředků a tím ovlivňuje objem peněz na mezibankovním trhu a tedy i jejich cenu.  

Sazby ČNB jsou od 2012 téměř na nule

Z pohledu komerčních úvěrů a hypoték je důležitá hodnota 2 týdenní reposazby a diskontní sazby. Určitou korelaci mezi 2T repo sazbou a sazbami hypoték ilustruje následující graf zachycující 12letou historii vývoje sazeb v ČR, kde je zobrazena i hodnota 5letého úrokového swapu. Z grafu je patrné určité zpoždění, s kterým se sazby ČNB propisují do mezibankovních sazeb, potažmo sazeb hypoték a také je zde vidět, že ačkoliv sazby ČNB v listopadu 2012 sedly na nulu, hypotéky ještě dál zlevňovaly a historického minima dosáhly teprve v listopadu 2016. A zároveň je zde i vidět, že od loňského podzimu cena peněz i hypoték roste, ačkoliv sazba ČNB stále zůstává na stejné hodnotě. Propojení mezi sazbami ČNB a sazbami hypoték je tedy velice volné spíše na úrovni trendů a v sazbách hypoték se promítají další tržní faktory.  

Golem

Jak jsme na tom v porovnání s Evropou? 

Jak dvoutýdenní repo sazba, tak diskontní sazba jsou v ČR aktuálně na technické nule. Hodnota obou činí 0,05 %. Na této úrovni jsou od podzimu 2012. V porovnání s okolními zeměmi EU se nejedná o žádnou výjimku, ba naopak. Pro země Eurozóny platí referenční sazby Evropské centrální banky (ECB), která svou základní sazbu udržuje na nule a diskontní sazba je dokonce záporná. A jinak na tom nejsou ani země mimo Eurozónu (Velká Británie 0,25 % a ve Švýcarsku je dokonce základní sazba na -0,75 %). Výjimkou je například Polsko. Tamní centrální banka sice sazby také snižovala, ale od března 2015 referenční sazbu drží na 1,5 %.  


Čtěte také:

Potřebuje FED snižovat obchodní bilanci?

Výsledky bank v polovině roku 2017

Růst úrokových sazeb, skončí?


Zvedne ČNB sazby nebo ne? 

Českým podnikům a domácnostem se daří a růst ekonomiky i prosperity domácností nastartovaly růst cen, takže inflace se velmi rychle přiblížila k 2 %, což je hodnota, kterou ČNB svou měnovou politikou cílí. Nicméně inflace dál roste, v červnu dosáhla 2,3 %, a proto se očekává, že ČNB se bude snažit tento růst zkorigovat zvýšením úrokových sazeb.  

Na druhou stranu je tu také velká část ekonomických expertů, kteří očekávají ponechání sazeb na stávajících úrovních. Ti svou úvahu opírají mimo jiné o text Vladimíra Tomšíka a Jana Fraita, který vyšel v magazínu Bankovnictví. Za klíčovou považují část, kde se píše: „Pokračující kvantitativní uvolňování ECB a nulové sazby ve většině vyspělých zemí představují značné omezení pro možnost růstu sazeb České národní banky. Předčasné zvyšování úrokových sazeb by vedlo ke zvýšení rozdílu mezi tuzemskými sazbami a sazbami v eurozóně, což by přineslo zvýšení tlaku na posílení koruny. A to by se promítlo do inflace. Prognózy ČNB sice indikují, že sazby by se mohly zvyšovat již ve druhé polovině letošního roku, ale vždy je nutné vyhodnocovat souhrnné působení kurzu a úrokových sazeb“.  

Okolní podmínky skutečně moc prostoru pro zvýšení sazeb ČNB nedávají, ale růst inflace je také silným argumentem. V tuto chvíli jsou očekávání trhu zhruba 50/50. Pokud by k nárůstu sazeb došlo, sazby ČNB by určitě neměly růst skokově, takže ani sazby hypoték by - s ohledem na předchozí odstavce - neměly nijak dramaticky narůst. Jenže čtvrteční rozhodování ČNB a případné zvýšení sazeb je důležité v tom smyslu, že centrální banka reálně potvrdí svůj záměr sazby postupně navyšovat a je logické, že banky by toho mohly využít jako příležitosti pro „narovnání“ sazeb a zdražení hypoték. 

Tvrdý konkurenční boj stlačil během loňského roku sazby hypoték hluboko pod 2 procenta, a i když bankám v letošním roce několikanásobně zdražily peníze na vstupu, ceny těchto hypoték stále zůstává prakticky na loňských úrovních (hypotéky do 80 % LTV*). Vzájemná konkurence banky donutila tuto disproporci absorbovat prostřednictvím snížení ziskové marže, a i když celkovou výnosnost z hypoték nyní banky dohánějí vysokými počty a hlavně objemy sjednávaných úvěrů, tento stav je podle našeho názoru dlouhodobě neudržitelný a banky budou chtít marže a tím i sazby postupem času „narovnat“ směrem nahoru,“ říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti GOLEM FINANCE, která se specializuje na poradenství v oblasti hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. 

…………….. 

* LTV (loan to valueratio) poměr mezi výší úvěru a zástavní hodnotou nemovitosti  

Zdroj: GOLEM FINANCE, ČNB, Patria.cz



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát 5 0.5


Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.