Studie: Rostl podíl zaměstnanců,co kvůli malé mzdě žijí v chudobě

Vláda dnes rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že kabinet chce přes nejnižší příjem tlačit i na růst ostatních výdělků. Odbory to uvítaly. Už dřív kritizovaly to, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila 10.691 korun a nejmenší čistý příjem 8811 korun. Podle zaměstnavatelů jedenáctiprocentní zvýšení neodpovídá růstu ekonomiky, mezd a produktivity. Už v minulosti uváděli, že kvůli nařízenému zvýšení minimální mzdy jim nezbude na to, aby víc přidali odborným silám.

ČR patří k zemím s nejnižší mírou chudoby. Podle studie bylo v roce 2011 v Česku i tak 174.500 pracovníků, kteří kvůli nízkému výdělku v chudobě žili. Tvořili pět procent zaměstnanců. V roce 2015 to pak bylo 299.000 a představovali téměř sedm procent pracovníků. Pokud by se výdělek zvedl o tisícikorunu, podíl chudých zaměstnanců by v roce 2015 podle studie klesl na polovinu. Bylo by jich asi 111.400. Při přidání o dvě tisícovky by míra chudoby dosahovala necelých dvou procent, chudých pracujících by bylo asi 59.800. Při desetiprocentním růstu mzdy by podíl činil necelá čtyři procenta, jednalo by se asi o 127.200 chudých zaměstnanců.

Mezi lidmi, kteří si nedokázali místo udržet po celý rok a pracovali šest až 11 měsíců, bylo chudých mnohem víc. V roce 2011 podíl dosahoval 16 procent, v roce 2015 pak 32 procent. Každý třetí zaměstnanec, který neměl celoroční práci, tak žil v příjmové chudobě. \"Pozornost by měla být zaměřena především na otázku, jak pomoci zaměstnancům k tomu, aby si udrželi své zaměstnání. Jen díky tomu by mohla třetina z nich překročit hranici příjmové chudoby,\" uvedli autoři.

S rostoucí minimální mzdou je podle studie v posledních letech \"paradoxně spojeno i zvyšování nivelizace\". Nejnižší výdělky se totiž zvedají výrazně rychleji, rozdíl mezi odměnou za nekvalifikovanou a odbornou práci se tak snižuje. \"V období, kdy je minimální mzda zvyšována skokově, rostou rychleji nejnižší mzdy, zatímco vyšší mzdy rostou pomalu, nebo stagnují... Dochází k vyššímu procentnímu růstu nejnižších mezd, zatímco tempo růstu nejvyšších mezd je zpravidla nejnižší,\" uvádí studie. Podle ní naopak v době, kdy se minimální mzda zvedala méně, rostly výrazněji tarify kvalifikovaných sil.

Pro zachování poměru mezi pracovníky bez kvalifikace a s vysokou odborností by tak například loni musel vedoucím zaměstnancům vzrůst výdělek téměř o 7000 korun. Vědcům a těm, kteří pracují duševně, by se musel zvednout o skoro 6000 korun. \"Zaměstnancům s nízkou mzdou je věnována zvýšená pozornost - bohužel často na úkor vysoce kvalifikovaných zaměstnanců,\" píšou autoři. Podle nich to především odborné síly mohou vnímat jako nespravedlnost v odměňování. Může to mít nepříznivý dopad i na výkon podniku.

ktk mal