Protikorupční fond podal kvůli mýtnému tendru stížnost k ÚOHS

28.08.2017 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 28. srpna (ČTK) - Nadační fond proti korupci považuje podmínky miliardového mýtného tendru za diskriminační pro některé uchazeče. Podal proto stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Požadavky ministerstva dopravy podle fondu mohou nahrávat konkrétním společnostem a příliš omezují počet možných uchazečů. V tiskové zprávě to dnes oznámil fond.

\"Způsob vymezení a míra detailu, jakými jsou kvalifikační předpoklady v zadávací dokumentaci zachyceny, budí oprávněné obavy, že jsou sepsány ´na míru´. Požadavky na reference a praxi zaměstnanců uchazečů jsou bezdůvodně vymezeny diskriminačním způsobem,\" uvedl ve zprávě fond, za jehož založením stojí miliardář Karel Janeček.

Podle fondu je zneklidňující rovněž fakt, že s vypsáním řízení v hodnotě 29 miliard korun ministerstvu radí společnost Deloitte, která stála i za přípravou původního mýtného tendru z doby před deseti lety. Poukázal rovněž na skutečnost, že firmu Deloitte vybral úřad v roce 2016 za poradce bez výběrového řízení, za což dostal od ÚOHS čtvrtmilionovou pokutu.

Do mýtného tendru se nakonec přihlásili pouze čtyři uchazeči, přestože ministerstvo dopravy počítalo s pěti až sedmi. Sedm uchazečů pak podle fondu měla garantovat ministerstvu samotná společnost Deloitte, která podobu zadávacích podmínek vypracovala.

U dvou uchazečů fond rovněž upozornil na to, že mohou své nabídky koordinovat. Jde o společnosti National Toll Payment Services a T-Systems, které spolupracují při výběru maďarského mýta.

Nový výběrčí mýta vzešlý z kritizovaného výběrového řízení má začít systém spravovat po roce 2019. Kromě nadačního fondu na podmínky tendru nedávno upozornilo i francouzské velvyslanectví v Praze, která na ministerstvu tlumočila výhrady francouzských společností. Samotného tendru se pak žádná společnost z Francie neúčastní.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.