Přesčasy vám u kratšího úvazku nejspíš nikdo nezaplatí

11.01.2018 | Martin Ježek, Finance.cz
DANĚ


O částečné či kratší úvazky se hodně zajímají ženy na mateřské nebo po ní, a také lidé v důchodu. Rozhodně byste ale neměli pracovat nad stanovený úvazek. Práci přesčas vám totiž s velkou pravděpodobností zaměstnavatel nezaplatí.

Je to sice trochu podivné, ale je to tak. Když máte například poloviční úvazek, ale pracujete víc, můžete sice zkusit chtít po zaměstnavateli, aby vás nějak odměnil. Jenže on může namítnout, že ve vašem případě se o práci přesčas nejedná. A má pravdu.

Stanovená týdenní pracovní doba

Proč zaměstnavatel odměnu neposkytne? Práci přesčas totiž zákoník práce definuje zcela přesně. Říká se v něm, že se touto činností ve zkratce rozumí zejména práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. A právě v oné stanovené týdenní pracovní době je ten háček. Stanovená týdenní pracovní doba ale není ten čas, který je ustanoven v pracovní smlouvě. Tento pojem je opět zákoníkem práce přesně dán, nelze být tak vykládán jinak. A zákoník říká, že délka stanovené týdenní pracovní má obecně 40 hodin týdně. Z toho je tedy jasné, že přesčasová práce je taková, kterou zaměstnanec vykoná nad rámec 40 hodin týdně. V případě polovičního úvazku to tedy neplatí, proto je prací „přesčas“ v tomto případě hodně riskujete, že vám odměnou bude pouze úsměv nadřízeného. Mezi polovičním dvacetihodinovým týdenním úvazkem a běžnou čtyřicetihodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou tedy vzniká jakýsi bezpřesčasový prostor. Za práci v něm odměnu nečekejte.


Také si přečtěte:


Může nadřízený práci přesčas nařídit?

Odpověď je jednoduchá: nemůže. Pokud máte kratší úvazek, slovo přesčas zde neplatí a šéf vám práci nad stanovený úvazek nařídit nemůže. A jestliže by práci navíc požadoval, pak s ní musíte souhlasit. Navíc tuto práci můžete vykonat jen po dohodě s vedoucím (zástupcem zaměstnavatele). Dohoda nemusí být písemná.

Za tuto činnost, která není přesčasem, ale prací navíc nad rámec dohodnutého úvazku (ale nejvíce do 40 hodin týdně, tedy stanovené týdenní pracovní doby), vám samozřejmě zaměstnavatel musí zaplatit. Ale je zde další háček - za práci „navíc“ vám nenáleží ani náhradní volno, ani přesčasový příplatek.

Pokud se tedy dostanete do situace, kdy bude potřeba vykonat práci nad rámec sjednaného kratšího úvazku, zaměstnavatel vás o tuto práci požádá a vy s tím budete souhlasit, jistě můžete zaměstnavatele požádat o větší finanční zadostiučinění, prostě nějakou prémii, která by suplovala příplatek za práci přesčas. V rámci slušnosti by měl šéf již přijít s touto nabídkou již při vyslovení prosby o práci navíc.

Přesčasy: kdy dostanete a kdy nedostanete zaplaceno

Nestíhám. Co teď?

Může ale nastat jiná situace. V stanoveném polovičním úvazku nestihnete vše udělat. Zůstanete tedy déle a vše dokončíte. Zde ovšem hrozí riziko, že dobrovolnou práci nikdo neuhradí, a když něco podobného bude hrozit, asi by bylo vhodnější se nadřízeného nejprve zeptat a zjistit jeho názor.

Jestliže tedy zaměstnavatel věděl, že práci navíc vykonáváte, pokud si byl vědom toho, že termín je pro vykonávanou práci v rámci vašeho úvazku nesplnitelný, a když nakonec také převzal vaši práci a využil její výsledky (i když byla vykonaná nad rámec úvazku), pak by vám měla být za hodiny odpracované nad rámec úvazku vyplacena mzda. Zaměstnavatel byl totiž s celou situací obeznámen a nepodnikl nic proti tomu, aby se práce navíc neuskutečnila.

No, a kdyby přece jen došlo k tomu, že byste se začali o peníze přít a zaměstnavatel by vám odmítl zaplatit mzdu za práci navíc, kterou jste udělali s jeho souhlasem, můžete se bránit u soudu. Dosaženou mzdu, na kterou máte nárok, můžete po zaměstnavateli totiž požadovat zpětně až tři roky.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát 5 0.5

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.