Vliv různých výdělků na výši důchodu

Měsíční částka státního starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a průměrné měsíční mzdě za odpracované roky (tzv. osobním vyměřovacím základu). Do rozhodných příjmů se však započítávají pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. U zaměstnanců se vždy započítává hrubá mzda.

Z čeho se počítá důchod

Zaměstnanec Černý má hrubou mzdu 25 000 Kč. Superhrubá mzda, ze které se počítá daň z příjmu, činí 33 500 Kč (25 000 Kč x 1,34). Do superhrubé mzdy se mimo hrubou mzdu započítává i sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanec Černý uplatňuje při výpočtu čisté mzdy pouze základní slevu na poplatníka, jeho čistá mzda obdržená na účet je tedy 19 295 Kč. Pro výpočet důchodu je rozhodující hrubá mzda, tedy částka 25 000 Kč.

Doba neurčitá x doba určitá

S ohledem na výši státního důchodu je úplně jedno, zdali zaměstnanec pracující na standardní pracovní smlouvu na plný úvazek pracuje na dobu neurčitou či dobu určitou. Odpracovaná doba se v obou případech započítává do doby pojištění a výše příjmu ovlivňuje stejně výši osobního vyměřovacího základu.

Pan Novák má hrubou měsíční mzdu 30 000 Kč a pracuje na smlouvu na dobu neurčitou. Pan Skála má hrubou měsíční mzdu rovněž 30 000 Kč a pracuje na smlouvu na dobu určitou. Rok 2018 ovlivní výši státního důchodu oběma zaměstnancům stejně.

(foto: Shutterstock)

Zkrácený úvazek a výše důchodu

Zaměstnanci pracujícímu na zkrácený úvazek je jeho zaměstnavatelem odváděno z hrubé mzdy sociální pojištění. Práce na zkrácený úvazek se tedy standardně započítává do doby pojištění pro důchodové účely. Celý rok práce na zkrácený úvazek se započítává jako celý rok, nedochází k žádnému krácení. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek však mají nižší hrubou mzdu, než by měli, pokud by pracovali na plný úvazek. Z důvodu práce na zkrácený úvazek je tedy nižší roční vyměřovací základ a následně tedy i osobní vyměřovací základ, neboť při výpočtu osobního vyměřovacího základu se hodnotí příjmy již od roku 1986. V případě souběžné práce na dva zkrácené úvazky je nutné počítat s tím, že dané období se do doby pojištění počítá pouze jednou.

Paní Válková pracuje současně na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele AB a na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele CD. U obou zaměstnavatelů má paní Válková hrubou mzdu 16 000 Kč. Odpracovaný rok 2018 pro dva zaměstnavatele se paní Válkové do doby pojištění počítá jako jeden rok, i když pracovala pro dva zaměstnavatele současně. Do vyměřovacího základu za rok 2018 však vstupují příjmy od obou zaměstnavatelů, poněvadž z obou hrubých mezd bylo zaplaceno sociální pojištění.

Práce na dohody: DPP a DPČ

Příjmy, ze kterých se neplatí sociální pojištění, neovlivňují výši starobního důchodu. Při práci na dohodu o pracovní činnosti se sociální pojištění z měsíční odměny neplatí, když je 2 499 Kč a méně. Při práci na dohodu o provedení práce se sociální pojištění neplatí z měsíční odměny, jestliže je 10 000 Kč a méně. Práce na některou z dohod s měsíční odměnou do limitu tedy nezvyšuje celkový osobní vyměřovací základ a taková práce se nezapočítává ani do doby pojištění pro důchodové účely. Limit se posuzuje u každého zaměstnavatele individuálně.

• Jak se daní práce na dohodu?

Paní Kroupová pracovala po celý rok 2017 současně pro tři zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Rok 2017 se nepočítá paní Kroupové do doby pojištění pro důchodové účely a obdržené odměny nemají vliv na výši důchodu.